Kǝ̀kàl-fwɛ̀lɛ̀
1
Yezu ǹdǝ́ ń kwã-lyì bí yú mwǝ̃́ y èpákɛ̀ Zhɛrasa lyì bí tǝnà y wa.
2
N shí bǔ-bwǝl ré wẽ́ n du. Lò mǝ̀dù nǝ̀cílí námmǝlwɛ̀lɛ́ y'à zhe já n shí lú-bɔ̀là w n du n bǝ̀ n jǝl mo.
3
Ń yà ń nǝ́ ń zwẽ̀ lú-bɔ̀là bɛ́ wa. Lò lò yà ń wàr mɔ̀ ń nǝ́ ń lyẽ ǹdǝ́ nyáná myɛ cìcì yé.
4
Twǝr nánzhǝzhɔ̌ bǝ̀ y'à lyẽ ń nèsé ǹdǝ́ cǝ̌bsɛ, bǝ lyẽ ń jɛ̀sɛ́ ǹdǝ́ nyáná, n sǝ́ cǝ̌bsɛ́ ǹdǝ́ nyáná nɛ́ ga. Lò yà ń tɛ̀nɛ́ ń zhe jàn ń mà n ŋwɛ̀nɛ́ n zǝ mɔ yé.
5
Twéé gakó, cǝcɛ̃ ǹdǝ́ nǝ̀nyɔ́nɔ́ ga, ń yà ń ŋwɛ́nɛ́ lú-bɔ̀là bɛ́ wa, ǹdǝ́ pyàr rɛ́ wa, ń nǝ́ ń wùrhǝ́, ń nǝ́ ń zǝ nǝ́kuulí ń cɛ̀mɛ̀ ń cìnǝ̀.
6
Ń gǝ́ nɔ Yezu ǹdǝ́ ń gwẽ̌ ŋwɛ́nɛ́ pyépyé, n dùr n jòm ń nǝ̀dwǝ́nǝ́ yó n wùlì ń yé né,
7
n wǔrh dɛ̃̌ dɛ̃̌ n wɔ̀: «Yezu, Dɛ̃̌ cǝ́bal Byǐ, etǝr ǹ nǝ́ ǹ yǎl ń wɛ̀rhɛ́ nɛ nɛ́? À n'â lwǝ̀l mó Yi yil ré yilǝ, ǹ bǝ̀ká nwɛ̀nɛ̀ nɛ̀ yé.»
8
Yezu yà ń nǝ́ ń wǝ̀l nǝ̀cílí y ni b'è du bal mɔ́ wẽ́. Wɔ́ rǝ̀myɛ́ è ce bal mɔ́ wɔ̀ èta.
9
N zɛ̃̀ n bwǝ̀rh mò n wɔ̀: «Ǹ yíl byè?»
Bal mɔ́ wɔ̀ mɔ̀: «À yíl ‹Nánjǝ̀jóló›, nǝ́ gǝ́ já mɔ́ yilǝ.»
10
Sǝ ń yà ń nǝ́ ń lwǝ̀l Yezu ni bǝ̀ ń bǝ̀ká n jì nǝ̀cílsí sǝ du bǝ̀ tǝnà y wẽ́ yé.
11
Kùkúr nánzhǝzhɔ̌ y'à zhǐ pyɔ̀ òdù nǝ̀bán nɛ gàà, rǝ̀ n'ê dɔ̀m gɔ.
12
Nǝ̀cílsí zɛ̃̀ sǝ lwǝ̀l Yezu ni sǝ wɔ̀: «Yẽ̌ nǝ́ vò é zù kùkúúrí tɛ̀bɛ́ èta mɔ́ wẽ́.»
13
N zɛ̃̀ n pǝ sɛ sɔ́má. Sǝ du sǝ zù kùkúúrí wẽ́. Rǝ̀ gakó j'a dùr rǝ cǝ́cèlé pyɔ̀ w rǝ ló mwǝ̃́ y wǝ, rǝ mɛ̃ gàà rǝ cì. Rǝ̀ gakó y'à yú mɔ̀ɔ̀rhɛ̀ rǝ̀lyè.
14
Lyì bí byɛ̀bɛ́ bǝ̀ y'à n'ê yìlì kùkúúrí ni mú dùr bǝ vò e byili cɔ w wa, ǹdǝ́ cǝ-byǐsí sǝ̀ ŋwɛ́nɛ́ cɔ w vɔ̃̀ nɛ̀ mɔ́ wẽ́. Lyì bí zɛ̃̀ bǝ̀ la vò bǝ nyǐ kɔn rɛ́ tɛ̀bɛ́ rǝ̀ wɛ̀rhɛ́ mɔ́.
15
Bǝ yí Yezu sono, bǝ pwírí mɔ̀bɔ́ nǝ̀cílsí námmǝlwǎlsɛ́ y'à zhe mó ń surhǝ né k'a bǝ̀ dwã yó, n zù gàndɛ ń jě tɛ̃́. Ywẽ zǝ bɛ.
16
Byɛ̀bɛ́ bǝ̀ y'à ŋwɛ́nɛ́ gàà bǝ̀ nɔ yò w ǹdǝ́ bǝ̀ yírhǝ́ mó, cĩ́ bi kɔn gǝ́ tó né ǹdǝ́ mɔ̀bɔ́ nǝ̀cílsí y'à zhe mó, ǹdǝ́ kɔn gǝ́ tó né ǹdǝ́ kùkúúrí mú myɛ.
17
Bǝ zɛ̃̀ bǝ lwǝ̀l Yezu ni bǝ̀ ń du bǝ̀ cɔ w wa.
18
Yezu gǝ́ tú ń nǝ́ ń zwì bǔ-bwǝl ré wǝ, bal mɔ́ mɔ̀bɔ́ nǝ̀cílsí y'à zhe mó zɛ̃̀ ń nǝ́ ń lwǝ̀l mò bǝ̀ ń mà n tó mo n vò,
19
sǝ Yezu yǝ̀ shɛ̀nɛ́ yé. Ń wò mò: «Ká vò jè, ń byili kɔn dɛ̀bɛ́ gakó Cinnɑ mú dùr ǹ nɔ̀nɔ̀ n wɛ̀rhɛ́ ǹ yil mó ǹ dwí lyì bí ni.»
20
Bal mɔ́ zhǐr n vò Cɛmɛ-shí tǝnà y wa, n bwǝ̀l n byili kɔn dɛ̀bɛ́ gakó Yezu wɛ̀rhɛ́ ń yil mó. Kɔn jàr lyì bí gakó dɛ̃́dɛ̃́.
21
Yezu zɛ̃̀ n zù bǔ-bwǝl ré wǝ, n byɛrhɛ n ká n vò mwǝ̃́ y èpákɛ̀, ń zhǐ mwǝ̃́ y bù-cǔ w yó. Lyì nánzhǝzhɔ̌ zɛ̃̀ bǝ bǝ̀ ń sono.
22
Dwã-gùlú jì yó-cǝ́bal mǝ̀dù myɛ zɛ̃̀ n bà, ń yíl Zhǝyiiri. Ń gǝ́ nɔ Yezu, n tu ń nǝ̀dwǝ́nǝ́ yó, n wùlì ń yé né,
23
n lwǝ̀l mò ǹdǝ́ ń wu gakó n wɔ̀: «À bǝ̀kɔ́ bǝ jàn zhe, ń nǝ́ ń yǎl n cì. Bǝ̌ zǝ ǹ jɛ̃̀ ń dwǝ̀rh mò, mùnì ga n wárh n nǝ ń cìnǝ̀.»
24
Yezu zhǐr n tó mo ń la. Sǝ lyì nánjǝ̀jóló y'à tó, bǝ̀ y'à n'ê pyɛ́nɛ́ mɔ. 25 Sǝ́ nyǐ kɛ̃ mǝ̀dù yà ń ŋwɛ́nɛ́ gàà, ń yà ń tu yó, o wɛ̀rhɛ́ byinǝ shí ǹdǝ́ nǝ̀lyè ǹdǝ́ ò n'ô lyɛ̀ɛ̀ mɔ̀.
25
Sǝ́ nyǐ kɛ̃ mǝ̀dù yà ń ŋwɛ́nɛ́ gàà, ń yà ń tu yó, o wɛ̀rhɛ́ byinǝ shí ǹdǝ́ nǝ̀lyè ǹdǝ́ ò n'ô lyɛ̀ɛ̀ mɔ̀.
26
Ń yà ń nwɛ̀nɛ̀ dɛ̃́dɛ̃́ lyìtwǝ́rǝ́ nánzhǝzhɔ̌ jɔ̃̀ wà, n zhìlì ń jɛ̃̀-kɔn rɛ́ gakó n mǝ n shili ń cìnǝ̀, sǝ ń yǝ̀ wárh yé. Címí y gaga mɔ́ j'a kwɛrhɛ è n'ê nyáásɛ.
27
Ń gǝ́ nyɛ̀ɛ̀ bǝ̀ n'ê zɔ̀m Yezu yò, n zɛ̃̀ n bǝ̀ n tó kwã nɛ́ n zù lyì-zhǎ bɛ́ wẽ́, n jɛ̃̀ɛ̃̀ jɛ̃̀ɛ̃̀ lyì bí n yí n tó Yezu kwã nɛ́ n dwǝ̀rh ń kàmǝ̀-zwǐ y ni,
28
bǝ̀ ń yà ń nǝ́ ń tɛ́rɛ́ ń wẽ́ ń zhe: «Bá à gǝ dwǝ̀rh ń kàmǝ̀-zwǐ y ni myɛ cìcì, à m'a wárh.»
29
Rǝ̀myɛ́ yi ní, jal mɔ́ mǝ̀ y'à n'ê dwi mú j'a zhízhílí mǝ kwĩ kùr yó. N já n tó ń yala nɛ́ wẽ́ n lwar bǝ̀ ń címí y zhɛ̀.
30
Rǝ̀myɛ́ yó cìcì, Yezu já n lwar bǝ̀ jàn shí ń yala nɛ rǝ shǝ́r. N pyìrhí lyì-zhǎ bɛ́ cǝcǝl wǝ, n bwǝ̀rh n wɔ̀: «Mɔ̌ lò ń dwǝ̀rh à kàmǝ̀-zwǐ y ni?»
31
Ń kwã-lyì bí wɔ̀ mɔ̀: «Ǹ nǝ lyì bí gǝ́ n'ê pyɛ́nɛ́ mɔ́ nɛ́, ń jà ǹ nǝ́ ǹ bwǝ̀rh bǝ̀ wɔ́ mɔ̌ lò ń dwǝ̀rh mó?»
32
Yezu zɛ̃̀ n pyìrhí n nyǐ lyì bí bǝ̀ kǝ́kɛ́lɛ́ mɔ mɔ́ wẽ́, ń la mǝ n lwar lò yil ń wɛ̀rhɛ́ èta mɔ́.
33
Ywẽ y'à zhe kɛ̃ mɔ́, ń nǝ́ ń kǝkǝ, ń gǝ́ yà ń yě kɔn dɛ̀bɛ́ rǝ̀ wɛ̀rhɛ́ ń yala nɛ́ wẽ́ mó yilǝ. N twẽ̌ n yí Yezu yala nɛ, n tu ń nǝ̀dwǝ́nǝ́ yó, n wùlì ń yé né, n byili mu ń wu pamparɛ̃ɛ̃.
34
Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: «À bǝ̀kɔ́, ǹ gǝ́ zhí Yi ni mú ce, ǹ nɔ ǹ cìnǝ̀. Címí y è y'à zhe mǝ́ mó zhɛ̀. Zhǝl ǹdǝ́ yǝ̀-zùlǝ́.»
35
Rǝ̀myɛ́ yó, lyì shí dwã-gùlú jì y yó-cǝ́bal mɔ́ sõ kɛ̀lɛ́ w bǝ bǝ̀ ǹdǝ́ Yezu gwẽ̌ nǝ́ ń zɔ̀mà, bǝ wɔ̀ dwã-gùlú jì y yó-cǝ́bal mɔ́ nɛ: «Ǹ bǝ̀kɔ́ mɔ́ tɛ̀nɛ́ yé. Bǝ̀kɔ́n yil ǹ b'ǎ kǝ́ lyɛ̀ɛ̀ yó-cǝ́bal mɔ́?»
36
Sǝ Yezu yǝ̀ bǝ̀myɛ́ zɔ̀mà nɛ́ cili yé. N zɛ̃̀ n wɔ̀ dwã-gùlú jì y yó-cǝ́bal mɔ́ nɛ: «Bǝ̀ká dùr ywẽ yé. Ǹmyɛ́ wírí ń zhí ni.»
37
Ń yǝ̀ shɛ̀nɛ́ lò dõ tó mo, è gǝ dǝ̀ Pyɛɛrɛ ǹdǝ́ Zhakɛ ǹdǝ́ ń da-byǐ Zhã.
38
Bǝ̀ gǝ́ yú dwã-gùlú jì y yó-cǝ́bal mɔ́ sõ kɛ̀lɛ́ wa, Yezu pwírí lyì bí n'ê kúrhǝ́, bǝ̀ n'ê wǔrh bǝ̀ m'ê ce sɔ̀ dɛ̃́dɛ̃́.
39
N zù kɛ̀lɛ́ wa, n bwǝ̀rh bè n wɔ̀: «Bǝ̀kɔ́n sɔ̀ á n'á ce èta mɔ́? Byè yil á n'á kúrhǝ́? Bǝ̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y wɔ́ dɛ́ è dɛ̌. È yǝ̀ cì yé.»
40
Lyì bí zɛ̃̀ bǝ̀ n'ê mɔ̀n mɔ̀. N ce bǝ̀ gakó du pwẽ̀ nè, n zɛ̃̀ n zǝ bǝ̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y da ǹdǝ́ è ná ǹdǝ́ ń kwã-lyì bí bǝ̀tɔ̀ y bǝ tó mo, n mǝ n zù jì y kɛ̀bɛ́ bǝ̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y pyě è wẽ́ mó wǝ.
41
N zǝ bǝ̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y jɛ̃̀ nɛ̀, n wɔ̀ ya: «Tǝlitǝ kum!» (Rǝ̀ kùr wɔ́: «À bǝ̀kɔ́, à n'â wǝ̀l mó, zɛ̃̀ dɛ̃̌!»)
42
Rǝ̀myɛ́ yó cìcì, bǝ̀kɔ́ mɔ́ já n shí tɛ̃́ n zɛ̃̀ ń nǝ́ ń zhǝ̀lǝ̀. Lyì bí gǝ́ nɔ rǝ̀myɛ́, bǝ̀ wun zɛ̃̀ dɛ̃́dɛ̃́. Bǝ̀kɔ́ mɔ́ yà ń zhe byinǝ shí ǹdǝ́ nǝ̀lyè.
43
Yezu zɛ̃̀ n gwirhi ń yé, n pǝ bɛ nyí bǝ̀ bǝ̀ bǝ̀k'a shɛ̀nɛ́ lò lò lwar yé. N zɛ̃̀ n súlí n wɔ̀ bɛ: «Pa-na mɔ kùjú n jí.»