Kǝ̀kàl-fwɛ̀lɛ̀ 12

1 Rǝ̀myɛ́ kwã nɛ́, Yezu ji kùr ń nǝ́ ń zɔ̀m ǹdǝ́ lyì bí ǹdǝ́ sǝswaálsɛ, ń zhe: «Bal mǝ̀dù ń yà ń zhele cèmé nyɛ̀bɛ́ bǝ̀ n'ê zǝ nǝ̀ byǎ bɛ́ bǝ̀ m'ê wɛ̀rhɛ́ sɛ̃́ ń cɛ wa. N zɛ̃̀ n báá bɔ́ɔ́ n kǝ́kɛ́lɛ́ nɛ, n kù gɔ́rɔ́ nɛ́ bǝ̀ m'ê wɛ̀rhɛ́ sɛ̃́ mɔ́, n lù ku dɛ̃̌ dɛ̃̌ n súlí, lò wɔ̌ ń jòm gàà ń mǝ́ ń yìlì cèmé né ne. N kwè lyì n cĩ́ nǝ̀ nyí ni bǝ̀ n'ê nyǐ nǝ̀ yò, n zɛ̃̀ n zhǐr n vò sɔ́má kɛ̀bɛ́ è nyɛ. 2 «Cèmé né byǎ bɛ́ gǝ́ tú bǝ byì yi ní, n zɛ̃̀ n twĩ̀ ń kɛ̀lɛ́ y tùntùnnǝ̀ mǝ̀dù bǝ̀ ń zhǝl byɛ̀bɛ́ bǝ̀ n'ê nyǐ cèmé né yò mó sõ, n zwẽ ń cǝl ré n bǝ̀ n pɔ̃. 3 Sǝ bǝ̀ zɔ mɔ bǝ mà, bǝ k'a càrhh mɔ̀ nánfò. 4 N zɛ̃̀ n kə́ n twĩ̀ ń tùntùnnə̀ dõ bə̀ sõ. Bə mà ń yó ne, bə tùrh mò bə súlí. 5 N kə́ n twĩ̀ ń dõ bə̀ sõ kə́dò. Bə gu ńmyɛ̌. N twĩ̀ ń tùntùnnə̀ dwã nánzhəzhɔ̌ bə̀ sõ. Bə wɛ̀rhɛ́ bə̀myɛ lwɛlɛ ǹdə nã́yə́ə́ bé ta. Bə mà bə̀ jàlà, bə gu bə̀ jàlà. 6 “Lò lò yà ń kə́ ń tɛ̀nɛ́ cɛ y cə́bal mɔ́ sõ e súlí ń byì-sónó w ne yé. N zɛ̃̀ n twĩ̀ byǐ mú ńmyɛ̌ byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê nyǐ cèmé né yò mó sõ. Ń yà ń nə́ ń bùl bə̀ dɛ̀ga bə̀ mʼa nyɛ̀ ń byǐ mú. 7 Sə bə̀ gə́ nɔ mɔ ń bànà, bə wɔ̀ dwã nɛ: ‘Nyǐ-nə mɔ̀bɔ́ ń la bə̀ n cìní ń da jɛ̃̀-kɔn rɛ́ mɔ́. Bà-nà nə́ gu mu sə nə́ cìní ń jɛ̃̀-kɔn rɛ́.’ 8 Bə zɛ̃̀ bə gu mu, bə kwè mò bə dwĩ̀ bɔ́ɔ́ w kwã nɛ́.” 9 Yezu zɛ̃̀ n zhízhílí n bwə̀rh lyì bí n wɔ̀: “Wɔ́ etər cɛ y cə́bal mɔ́ mà n wɛ̀rhɛ́ byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê nyǐ ń cèmé né yò w mó né? Ń mà n vò n gu bi, n zɛ̃̀ n cĩ́ lyì dwã ń cɛ y nyí ni. 10 Á gwẽ̌ yə̀ zɔ̀mɛ̀ rɛ́ tɛ̀bɛ́ bə̀ kɛ̃ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ mó kàrmə̀ nà? Bə̀ kɛ̃ bə wɔ̀: ‘Wɔ́ nə́kulu w kɔ̀bɔ́ jì-lùrnə̀ bé yʼà vùr bə dwĩ̀ kwã nɛ́ mɔ́, ò jǐrh jì y jàn nə́kulu wə́. 11 Rə̀myɛ́ wɔ́ kɔn nánfɔ̀lɔ̀ rə̀ càn nə́myɛ̌ yírh wə, bə̀ wɔ́ Cinnǝ mú ń wɛ̀rhɛ́ èta.’ ” 12 Zhwifubá yó-cìnə́ bé zɛ̃̀ bə̀ nʼê pyà bə̀ gə́ mʼa tó né sə bə zə mɔ, bə̀ gə́ yʼà yě bə̀ wɔ́ bə̀myɛ́ yil ń ju səswalá y èmyɛ́ mɔ́ yilə. Sə lyì-zhǎ bɛ́ ywẽ yʼà zhe be. Bə yẽ̌ mo n lyɛ̃. 13 Zhwifubá yó-cìnə́ bé zɛ̃̀ bə twĩ̀ Farɛzhɛ̃ɛ̃bá ǹdə́ Erɔɔdɛ lyì bí jàlà Yezu sono, bə̀ bə̀ zhəl bə bwə̀rh mò zɔ̀mà, mùnì bə ŋwɛ̀nɛ́ bə tó ń cìcì zɔ̀mà nɛ́ dɛnnɛ bə zə mɔ. 14 Bə yí bə wɔ̀ mɔ̀: “Yó-cə́bal, nə́ yě bə̀ ǹ wɔ́ zhə̀n-cí. Ǹ tá ǹ dùr lò yírh ǹdə́ zhə̀n byilu yé, bə̀ lò lò ywẽ bə mɔ́ zhe yé. Ǹ nə́ ǹ cèrhè Yi sɔ́má y zhə̀n zhə̀nà. Sɔ́má ŋwɛ́nɛ́ bə̀ nə́ pə myǝ̌l-kwǎndɛ́ Səzaarɛ nɛ, ráá sɔ́má tɛ̀nɛ́?* Kɔn wɔ́ nyɔ́ɔ́, ráá kɔn də̀ nyɔ́ɔ́?” 15 Sə Yezu yà ń yě bə̀ myìnù mú yò. N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Byè yil á nʼá zhẽ̀ nè? Zə-na wár-kùlì èdù á bə̀ a nyìwé.” 16 Bə vùr y bə bʼe pɔ̃. N zɛ̃̀ n bwə̀rh bè n wɔ̀: “Èsə̃̌yùlú w ǹdə́ yil ré tɛ̀bɛ́ rə̀ ŋwɛ́nɛ́ è yó mó wɔ́ mɔ̌ nyǎn?” Bə wɔ̀ mɔ̀: “Wɔ́ Səzaarɛ nyǎn.” 17 N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Pa-na Səzaarɛ nɛ tɛ̀bɛ́ rə̀ wɔ́ ń nyǎn rɛ́ mɔ́, sʼá pə Yi myɛ nɛ tɛ̀bɛ́ rə̀ wɔ́ rə̀ nyǎn rɛ́ mɔ́.” Bə̀ gə́ nyɛ̀ɛ̀ rə̀myɛ́, kɔn jàr bɛ̀ dɛ̃́dɛ̃́. 18 Lyì jàlà yʼà ŋwɛ́nɛ́ bə̀ nʼê byẽ̀ bə̀ Sadəsənyɛbá, bə̀ tʼâ zwẽ nyí bə̀ cùùrì mʼa bwìrhì yé. Lyì bí bə̀myɛ́ mɔ́ jàlà zɛ̃̀ bə bǝ̀ Yezu sõ, bə bwə̀rh mò bə wɔ̀: 19 “Yó-cə́bal, nyə́ né sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́, Muyiisi pɔ nə́ba nyí n wɔ̀: ‘Lò gə jú kɛ̃ n zɛ̃̀ n cì n yẽ̌ ń kɛ̃ mɔ́ nɛ, ǹdə́ ń yə̀ bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ nɛ ǹdə́ mɔ, sə ń nyɛ̃́ jí ń kɛ̃ mɔ́, n zə mɔ n lù bə̀sɔ́ná mɔ̀bɔ́ ń cù mú yilə.’ 20 «E jà byǎ bwàlpyɛ̀ y'à ŋwɛ́nɛ́ bǝ̀ da nɛ. Bǝ̀ náncɛ y jí kɛ̃, n cì n yẽ̌ kɛ̃ mɔ́ nɛ ǹdǝ́ ń yǝ̀ bǝ̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ nɛ ǹdǝ́ mɔ yé. 21 Mɔ̀bɔ́ ń pú mu mú zɛ̃̀ n jí kɛ̃ mɔ́, ńmyɛ cì n yẽ̌ kɛ̃ mɔ́ nɛ ǹdǝ́ ń yǝ̀ bǝ̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ nɛ ǹdǝ́ mɔ yé. Mɔ̀bɔ́ ńmyɛ kǝ́ n pú ńmyɛ nɛ mɔ́ jí kɛ̃ mɔ́. Wɔ́ rǝ̀myɛ́ rǝ̀dù yǝ́. 22 Èta èta, bǝ̀myɛ́ bwàlpyɛ̀ y ga jú kɛ̃ mɔ́, bǝ cì bǝ yẽ̌ mo. Mǝ̀dù ga yǝ̀ bǝ̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ nɛ ǹdǝ́ mɔ yé. Rǝ̀myɛ́ kwã nɛ́, kɛ̃ mɔ́ myɛ zɛ̃̀ n cì. 23 Sǝ cùùrí nǝ gǝ tú rǝ̀ bwìrhì, bǝ̀myɛ́ bwàlpyɛ̀ y ga j'a jí kɛ̃ mɔ́, wɔ́ mɔ̌ ń mà n cìní mu?» 24 Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Á gə́ yə̀l Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ zɔ̀mà nɛ́ kùrə̀, á jʼâ yə̀l Yi jàn dɛ́ gə́ wɔ́ nɛ́ mɔ́, è də̀ dó á dówə́? 25 Cùùrí gə tú rə̀ bwìrhì, bala ǹdə́ kana kʼê tʼâ la dwã jú yé. Bə̀ mʼa yə̀ ǹdə màlɛ́kabá ta Arəzana wa. 26 “È gə wɔ́ cùùrì bùrhù yò w shò-kwã nɛ́ mɔ́, á gwẽ̌ yə̀ Muyiisi sɛ́bɛ́ rɛ́ jàà y kɛ̀bɛ́ è nʼê zɔ̀m sɔ̀lɔ̀ w myǐn mú yʼà zhe ò wẽ́ mó zɔ̀mà mɔ́ kàrmə̀ nà? Bə̀ kɛ̃ gàà bə Yi wò Muyiisi ni: ‘À wɔ́ Abəraham Yi, ǹdə́ Yəzakɛ Yi, ǹdə́ Zhakɔɔbɛ Yi.’ ” 27 Yezu súlí n wɔ̀: “Yi wɔ́ lyì-nyìrh Yi, rə̀ də̀ lyì-cùùrì Yi yé. Á ŋwɛ́nɛ́ dóó sɔ́má yó námpúm.” 28 Muyiisi nyə́ né byilnə mə̀dù gə́ nyɛ̀ɛ̀ Yezu ǹdə́ Sadəsənyɛbá gə́ nʼê zɔ̀m ǹdə́ dwã nɛ́, n pwírí Yezu lyár bɛ cɛ̀nɛ̀, ńmyɛ zɛ̃̀ n twẽ̌ n yí Yezu nyí ni, n bwə̀rh mò n wɔ̀: “Yi nyə́ né wẽ́, wɔ́ tɛ̌ rə̀ du rə̀ dwã bɛ́ gakó?” 29 Yezu wɔ̀ mɔ̀: “Yi nyí rí tɛ̀bɛ́ rə̀ du rə̀ dwã bɛ́ gakó mó nʼê wə̀lə̀: ‘Cili Esərayɛl, Cinnǝ nə́ Yi dúdú sá ń wɔ́ Cinnǝ mú. 30 Swéné Cinnǝ ǹ Yi ǹdə́ ǹ wu gakó, ǹdə́ ǹ surhə gakó, ǹdə́ ǹ jàn gakó.’ 31 Nə̀lyè nyǎn rɛ́ nʼê wə̀lə̀: ‘Swéné ǹ dõ ǹdə ǹ cìcì ta.’ Nyí dõ tɛ̀nɛ́ rə̀ kʼê du nə̀myɛ́ nə̀lyè y èta mɔ́ yé.” 32 Muyiisi nyə́ né byilnə mó zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: “Yó-cə́bal, kɔn càn. Tɛ̀bɛ́ ǹ byili mú wɔ́ zhə̀nà. Cinnǝ mú dúdú ń wɔ́ Yi, Yi dõ tɛ̀nɛ́ è gə də̀ ńmyɛ̌ dúdú. 33 Ǹ gə swéné mo ǹdə́ ǹ wu gakó, ǹdə́ ǹ surhə gakó, ǹdə́ ǹ jàn gakó, ǹ gə só ǹ dõ ǹdə ǹ cìcì ta, rə̀myɛ́ cɔ̃̀ vwə̃̀ né bə̀ nʼê ji nə̀ kɔn gakó myǐn mú, ǹdə́ vwə̃̀ né dwã bɛ́ gakó.” 34 Lyə́lyɛ́ɛ́rɛ́ tɛ̀bɛ́ ń mə n lyár Yezu mú ce, Yezu wɔ̀ mɔ̀: “Ǹ bə nyɛ ǹdə́ Yi tənà y yé.” Sə rə̀myɛ́ kwã nɛ́, lò lò yà ń kə́ ń kwàl sə n bwə̀rh kaka Yezu ni yé. 35 Yezu gə́ yà ń nə́ ń cèrhè kàrmɔ́ Yi jì y kɔ̀nɔ́ w wẽ́ yi ní, ń wòwə̀: “Byè yil Muyiisi nyə́ né byilnə bé nʼê wə̀l bə̀ Kristə mó wɔ́ Dəvyidi byǐ? 36 Dəvyidi cìcì zɔ̀m ǹdə́ Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ jàn n wɔ̀: ‘Cinnǝ Yi wò à Cinnǝ mú ni: bə̂ jòm à jə̀jĩ́ ni, kɔn mʼe yí a ce ń nɔ̀ ǹ zwə̀ bé ǹ nə̀rh kùr wə̀.’ 37 Etər Kristə mó mà n zɛ̃̀ n tó né n yə̀ Dəvyidi byǐ, Dəvyidi cìcì jà n byẽ̀ mò bə̀ Cinnǝ?” 38 Lyì nánzhəzhɔ̌ yʼà nʼê cili Yezu zɔ̀mà nɛ́ ǹdə́ wu-nyɔ̃̀. 38 Rə̀myɛ́ yó, ń yà ń nə́ ń wə̀l lyì bí byɛ̀bɛ́ ń yà ń nə́ ń cèrhè bè kàrmɔ́ mɔ́ nɛ: “Dɛ̃̌-na á cìnə̀. Á bə̀kʼá wɛ̀rhɛ́ ǹdə Muyiisi nyə́ né byilnə bé ta yé. Bə̀ só kàmə̀-zù-èdwààlɛ̀ zú bə mʼe jíl. Bə̀ só bə̀ lyì bí ce be náàcɛ̀nɛ́ dwã-gùúlí jààsɛ́ wa. 39 Bə̀ gə yú dwã-gùúlí jìsí wẽ́, bə̀ só sə bə jòm yé né. Bə̀ gə yú címsi kùjú jàà wà, bə̀ só sə bə jòm lyì-fwààlɛ́ jààsɛ́ wa. 40 Bə̀ nʼê kɔkɔlɛ ejə̀nə̀ jɛ̃̀-kɔn gakó bə yẽ̌ be. Bə̀ nʼê wɛ̀rhɛ́ Yi-cər nándə̀dwààlɛ̀ mùnì ga lyì bí nyǐ bi ǹdə lyì-twə̂rh ta. Bə̀ mʼa nə còrhò-tum nánfɔ̀lɔ̀ du lyì bí dwã bɛ́.” 41 Rə̀myɛ́ yó, Yezu zɛ̃̀ ń jě Yi jì y paánsɛ́ ló jàà y səta, ń nə́ ń nyǐ lyì bí gə́ nʼê lwé wársɛ́ nɛ́. Byɛ̀bɛ́ bə̀ wɔ́ nə̀cɛ̀nà bɛ́ mɔ́ nánjə̀jóló yʼà nʼê lwé wársɛ nánzhəzhɔ̌ nɛ́. 42 Ejə̃̀-kɛ̃ mə̀dù ń wɔ́ zúzúnú cí, ńmyɛ yí n ló wársɛ sə̀lyè né. 43 Yezu zɛ̃̀ n byẽ̀ ń kwã-lyì bí n wɔ̀ bɛ: “Zhə̀nà, à nʼâ wə̀l ába: ejə̃̀-kɛ̃ mɔ́ mɔ̀bɔ́ ń wɔ́ zúzúnú cí èta mɔ́ ló wársɛ́ nɛ́ du lyì bí dwã bɛ́ gakó. 44 Lyì bí dwã bɛ́ wɔ́ wársɛ́ shɛ̀bɛ́ bə̀ bə sə̀ tum zhe mó bə̀ ló né, sə ńmyɛ̌ gə́ bə zhe mó, wɔ́ kɔn rɛ́ tɛ̀bɛ́ ń yà ń zhe ń la mə n yìlì ń cìn mú gakó ń ló né.”