1 Pwǝǝ nyǐ bùrsí gùlú w lyì bí shɛ́shɛ́ n wɔ̀: «Da-byǎ, à tó Yi ni ǹdǝ́ wu òdù kɔn m'e yí zà.» 2 Sǝ Yi jì y vwĩ̀-zwǝ́lnǝ bé yé né cìnǝ́ bé gakó náncɛ Ananyaasɛ pǝ nyí byɛ̀bɛ́ bǝ̀ y'à zhǐ Pwǝǝ yala nɛ mɔ́ nɛ bǝ̀ bǝ̀ mǎ ń nyí rí ni. 3 Pwǝǝ zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: «Myìnù cǝ́bal, ǹ nyɛ̌ ǹdǝ wɔ́ byílí kɛ̀bɛ́ bǝ̀ pwèlè ta. Ǹ jě gàà ǹ la àmyɛ́ bùrsí bǔr ǹdǝ nyí rí gǝ́ n'ê byili ní, ń zɛ̃̀ ń wɔ̀ bǝ̀ bǝ̀ mǎ nɛ. Nyí rí j'à t'â byili èta yé. Ǹmyɛ́ wɔ́ Yi rǝ̀ la mɔ́ mǎ.» 4 Byɛ̀bɛ́ bǝ̀ y'à zhǐ Pwǝǝ nyí ni mú wɔ̀ mɔ̀: «Yi jì y vwĩ̀-zwǝ́lnǝ bé yé né cìnǝ́ bé gakó náncɛ y ǹ nǝ́ ǹ tùrhǝ̀?» 5 Pwǝǝ zɛ̃̀ n wɔ̀: «Da-byǎ, à yǝ̀ lwar bǝ̀ wɔ́ vwĩ̀-zwǝ́lnǝ bé yé né cìnǝ́ bé gakó náncɛ y yé. Bǝ̀ kɛ̃ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ bǝ wɔ̀: ‹Ǹ bǝ mǝ̌ sǝ́ tùrh ǹ dwí rí yó-cǝ́bal yé.›» 6 Pwǝǝ gǝ́ yà ń yě bǝ̀ bùrsí gùlú w lyì bí wɔ́ Sadǝsǝnyɛbá ǹdǝ́ Farɛzhɛ̃ɛ̃bá, n bya n wɔ̀: «Da-byǎ, àmyɛ́ wɔ́ Farɛzhɛ̃ɛ̃, à dabá myɛ wɔ́ Farɛzhɛ̃ɛ̃bá. À n'â zwẽ nyí ǹdǝ Farɛzhɛ̃ɛ̃bá ta, bǝ̀ cùùrì b'a bwìrhì. Wɔ́ rǝ̀myɛ́ yil bǝ̀ zǝ nɛ bǝ̀ n'ê bùrǝ̀.» 7 Ń gǝ́ wò èta, Farɛzhɛ̃ɛ̃bá ǹdǝ́ Sadǝsǝnyɛbá j'a zɛ̃̀ nyǝ̀-pǎr nɛ ǹdǝ́ dwã, bǝ pɔr dwã nɛ. 8 (Sadǝsǝnyɛbá y'à n'ê wǝ̀l bǝ̀ cùùrì t'â la bùrhù yé. Bǝ̀ t'â zwẽ nyí bǝ̀ màlɛ́ka ǹdǝ́ wẽ̀ tɛ̀bɛ́ numbyíní yírhǝ́ wàr nǝ nɛ ŋwɛ́nɛ́ yé. E jà Farɛzhɛ̃ɛ̃bá y'à n'ê zwẽ nyí bǝ̀ rǝ̀myɛ́ gakó ŋwɛ́nɛ́.) 9 Bǝ j'a zɛ̃̀ bǝ̀ n'ê ce sɔ̀ dɛ̃́dɛ̃́. Muyiisi nyǝ́ né byilnǝ bé byɛ̀bɛ́ bǝ̀ y'à wɔ́ Farɛzhɛ̃ɛ̃bá mɔ́ jàlà zɛ̃̀ bǝ cẽ yò w kɔ̀bɔ́ bǝ̀ n'ê cĩ́ Pwǝǝ yó w mó, bǝ wɔ̀: «Nǝ́myɛ̌ bǝ bal mɔ́ mɔ̀bɔ́ dóó nɛ yé, sǝ è nǝ gǝ wɔ́ màlɛ́ka ráá kɔn dõ rǝ̀ zɔ̀m ǹdǝ́ mɔ?» 10 Sɔ̀ɔ̀rɛ́ j'a kwɛrhɛ rǝ nyáásɛ. Ywẽ zǝ shǝ̀dɛ́ɛ́sɛ́ gakó yó-cǝ́bal mɔ́, bǝ̀ dɛ̀ga bǝ̀ b'a mà Pwǝǝ bǝ zhǝzhɛrɛ dwã jɛ̀rh wà. Rǝ̀myɛ́ ce, n pǝ shǝ̀dɛ́ɛ́sɛ́ nyí bǝ̀ sǝ̀ só tɛ̃́ sǝ zǝ mɔ sǝ m'e du lyì bí wẽ́ sǝ k'a m'e vò sǝ̀ jàà y wa. 11 Cǝcɛ̃ y èmyɛ́ yù w cìcì, Cinnǝ mú bǝ̀ n lyí Pwǝǝ n wɔ̀ mɔ̀: «Kám ǹ wu. Ǹ yàl à zhǝ̀n-cínnǝ Zhǝrǝzalɛm nɛ́; ǹ gwẽ̌ b'ǎ yǝ̀ à zhǝ̀n-cínnǝ Orɔm nɛ́ myɛ.» 12 Cɛ y gǝ́ tú e lá, Zhwifubá jàlà zɔ̀m nyí rǝ̀dù bǝ bwǝl nyí Yi yé né bǝ wɔ̀: «Nǝ́ gǝ yǝ̀ Pwǝǝ gwi, kùjú ǹdǝ́ nɛ̃̌ t'â la nǝ́ nyí ni dwǝ̌rh yé.» 13 Sǝ byɛ̀bɛ́ bǝ̀ wɛ̀rhɛ́ nyì-bwelé y èmyɛ́ mɔ́ y'à du nunǝ shǝ́-èna. 14 Bǝ zɛ̃̀ bǝ vò e nǝ vwĩ̀-zwǝ́lnǝ bé yé né cìnǝ́ bé ǹdǝ́ Zhwifubá náncɛsɛ́ bǝ wɔ̀ bɛ: «Nǝ́ bwǝl nyí Yi yé né bǝ̀, nǝ́ gǝ yǝ̀ Pwǝǝ gwi, kùjú ǹdǝ́ nɛ̃̌ t'â la nǝ́ nyí ni dwǝ̌rh yé. 15 Èlǎsɛ̃́, è dǎl ámyɛ̌. Zhǝlnǝ á nǝ bùr-kárna bɛ́ dwã bɛ́ á wɛ̀rhɛ́ nyí rǝ̀dù á vò á lwǝ̀l shǝ̀dɛ́ɛ́sɛ́ gakó yó-cǝ́bal mɔ́ nɛ bǝ̀ ń ce bǝ k'a zǝ Pwǝǝ bǝ bà, ǹdǝ wɔ́ ń yò w á n'á yǎl á kwɛrhɛ á nyǐ náàcɛ̀nɛ́ ta, s'á yẽ̌ bǝ̀ nǝ́myɛ̌ yě nǝ́ gǝ́ m'ǎ wɛ̀rhɛ́ nɛ́ nǝ́ gu mu ǹdǝ́ ń gwẽ̌ yǝ̀ bùrsí jàà y w yí yé.» 16 Sǝ Pwǝǝ nǝkɔ́-byǐ mǝ̀dù lwar bǝ̀ bǝ̀ wɛ̀rhɛ́ surhǝ bǝ̀ n'ê yǎl bǝ gu mu. N zɛ̃̀ n vò shǝ̀dɛ́ɛ́sɛ́ jàà y wa, n kù mù jǝ̀fɔ́. 17 Pwǝǝ já n byẽ̀ shǝ̀dɛ́ɛ́sɛ zɔ̌m yó-cìnǝ́ bé mǝ̀dù n wɔ̀ mɔ̀: «Zǝ bǝ̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y kɛ̀bɛ́ ń mǝ́ vò á yó-cǝ́bal mɔ́ sõ. È zhe zɔ̀mɛ̀ è la mɔ byilu.» 18 Shǝ̀dɛ́ɛ́sɛ́ zɔ̌m yó-cǝ́bal mɔ́ zǝ y n vò bǝ̀ gakó yó-cǝ́bal mɔ́ sõ n wɔ̀: «Pwǝǝ mó ń ŋwɛ́nɛ́ byǝ̀nǝ́-jù w mú ń byẽ̀ nè n wɔ̀ b'à zǝ bǝ̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y kɛ̀bɛ́ a bǝ̀ ǹ sõ, è la mɔ́ zɔ̀mɛ̀ byilu.» 19 Shǝ̀dɛ́ɛ́sɛ́ gakó yó-cǝ́bal mɔ́ zɛ̃̀ n zǝ bǝ̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y jɛ̃̀ nɛ̀ n mǝ n vò kwã nɛ́ bǝ̀ dúdú, n bwǝ̀rh yǝ̀: «Wɔ́ bǝ̀kɔ́n zɔ̀mɛ̀ ǹ zhe ǹ la nɛ byilu?» 20 Bǝ̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y wɔ̀: «Zhwifubá wɛ̀rhɛ́ nyí rǝ̀dù bǝ̀ bàn mɔ́ lwǝ̌l bǝ̀ ǹ ce bǝ zǝ Pwǝǝ bǝ bǝ̀ bùrsí gùlú w lyì bí yé né nǝkɔla, bǝ kwɛrhɛ bǝ nyǐ ń yò w ma náàcɛ̀nɛ́. 21 Bǝ̀ gǝ túwǝ́, sǝ ǹ bǝ̀ká cili bǝ̀ zɔ̀mà nɛ́ yé. Lyì ŋwɛ́nɛ́ bǝ̀ du shǝ́-èna bǝ̀ n'ê dɛ̃̀ Pwǝǝ bǝ̀ la gu. Bǝ̀myɛ́ mɔ́ bwǝl nyí Yi yé né bǝ̀, bǝ̀ gǝ yǝ̀ Pwǝǝ gwi, kùjú ǹdǝ́ nɛ̃̌ t'â la bǝ̀ nyí ni dwǝ̌rh yé. Bǝ̀ tɛnɛ bǝ zhɛ̀. Èlǎsɛ̃́ wɔ́ ǹmyɛ́ nyí bǝ̀ n'ê dɛ̃̀.» 24 Shǝ̀dɛ́ɛ́sɛ́ gakó yó-cǝ́bal mɔ́ zɛ̃̀ n wɔ̀ bǝ̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y nɛ, bǝ̀ è k'a vò jè, sǝ è bǝ̀k'a byili lò dõ ne yé. 23 Rǝ̀myɛ́ kwã nɛ́, shǝ̀dɛ́ɛ́sɛ́ gakó yó-cǝ́bal mɔ́ zɛ̃̀ n byẽ̀ shǝ̀dɛ́ɛ́sɛ zɔ̌m yó-cìnǝ́ bǝ̀lyè n wɔ̀ bɛ̀: «Zhǝl-nǝ á zǝ shǝ̀dɛ́ɛ́sɛ zwã̌-àlyè, ǹdǝ́ shɛ̀bɛ́ sǝ̀ n'ê pàr eshesé mó shǝ́-shàlpyɛ̀, ǹdǝ́ shɛ̀bɛ́ sǝ̀ zhe swǝ́ né mó zwã̌-àlyè á tɛnɛ sɛ. Dǝ̀dɛ̀nɛ́ lùr nǝ̀bɔ́ gǝ yúwǝ́, s'á zhìì shǝshesé cìnǝ́ bé á cĩ́ Sǝzarɛ sɔ́má y yó. 22 Pyǎ-na shǝshǝrh á m'á kwè Pwǝǝ, mùnì á zǝ mɔ á yí cɔ w cǝ́bal Fyilisi sõ ǹdǝ́ yǝ̀-zùlǝ́.» 25 Shǝ̀dɛ́ɛ́sɛ́ yó-cǝ́bal mɔ́ zɛ̃̀ n kɛ̃ sɛ́bɛ́ n pǝ bɛ, bǝ̀ gǝ yúwǝ́, sǝ bǝ pǝ cɔ w cǝ́bal mɔ́ nɛ. Ń kɛ̃ rǝ̀ wẽ́ n wɔ̀: 26 «Àmyɛ́ Kolote Lǝzhaasɛ à n'â ce ǹmyɛ́ cɔ cǝ́bal Fyilisi. 27 Bal mɔ́ mɔ̀bɔ́ à ce bǝ zǝ bǝ bǝ̀ ǹ sõ èta mɔ́, wɔ́ Zhwifubá bǝ̀ y'à zɔ mɔ bǝ̀ la gu. Sǝ à gǝ́ lwar bǝ̀ wɔ́ Orɔm lò ǹdǝ́ mɔ, a zɛ̃̀ a zǝ shǝ̀dɛ́ɛ́sɛ nánzhǝzhɔ̌ a vò a zwẽ mo. 28 À y'à n'â yǎl a lwar ń yò w kùrǝ̀. À ce bǝ zǝ mɔ bǝ vò bǝ̀ bùrsí gùlú w lyì bí yé né. 29 Sǝ à pwírí yò w kɔ̀bɔ́ bǝ̀ n'ê cĩ́ ń yó w mó wɔ́ bǝ̀myɛ́ sǝ̀pwà Yi-sɔ́má nyǝ́, sǝ è dǝ̀ yò kɔ̀bɔ́ ò b'a ce bǝ gu mu, ráá bǝ ce mo byǝ̀nǝ́-jù w yé. 30 À nyɛ̀ɛ̀ bǝ̀ Zhwifubá zɔ̀m nyí rǝ̀dù bǝ̀ n'ê yǎl bǝ gu mu. Wɔ́ rǝ̀myɛ́ è ce, à ce bǝ zǝ mɔ bǝ bǝ̀ ǹ sõ làlà, sǝ à pɔ nyí byɛ̀bɛ́ bǝ̀ n'ê cĩ́ yò w ń yó w mó ne, bǝ̀ bǝ̀ zhǝl ǹ sõ. Yi b'a sɛ̃ mɔ́.» 31 Shǝ̀dɛ́ɛ́sɛ́ zǝ Pwǝǝ sǝ m'e kwè sɔ́má y cǝcɛ̃ y èmyɛ́ cìcì, sǝ m'e yí Antipǝtiri ǹdǝ sǝ̀ yó-cǝ́bal mɔ́ gǝ́ byili ní. 32 È zɛ̃̀ nǝkɔkɔ́lɛ́ yá, bǝ ce shǝshesé cìnǝ́ bé zǝ Pwǝǝ bǝ m'e lyɛ̃. Byɛ̀bɛ́ bǝ̀ dàl mɔ́ gakó k'a kwɛ̃̀ bǝ bǝ̀ shǝ̀dɛ́ɛ́sɛ́ jàà y wa. 33 Shǝshesé cìnǝ́ bé gǝ́ yú Sǝzarɛ, bǝ pǝ sɛ́bɛ́ rɛ́ cɔ w cǝ́bal Fyilisi ni, bǝ pɔ̃ Pwǝǝ myɛ. 34 Ń gǝ́ kàrmǝ̀ sɛ́bɛ́ rɛ́ n zhɛ̀, n zɛ̃̀ n bwǝ̀rh Pwǝǝ: «Tǝnà kɛ̌ lò ǹdǝ́ mɔ́?» Pwǝǝ wɔ̀: «À wɔ́ Shilishi lò.» 35 Fyilisi gǝ́ lwar, n wɔ̀ mɔ: «Byɛ̀bɛ́ bǝ̀ n'ê cĩ́ yò w ǹ yó w mó gǝ túwǝ́, à b'a zɛ̃̀ a bwǝ̀rh mó ǹ yò kùrǝ̀.» N zɛ̃̀ n pǝ nyí bǝ̀ bǝ̀ ce Pwǝǝ Erɔɔdɛ pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ jì y wǝ, sǝ bǝ yìlì mù.