1 Yi nyì-zwennǝ ǹdǝ́ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ byilnǝ y'à ŋwɛ́nɛ́ Ancɔɔsɛ Kristǝ-lyì gùlú w wẽ́. È y'à wɔ́ Barnabaasɛ ǹdǝ́ Shǝmǝnyɔ̃ mɔ́ mɔ̀bɔ́ bǝ̀ y'à n'ê byẽ̀ bǝ̀ «Bal námbyín» mú, ǹdǝ́ Shǝrɛnɛ lyì bal Lushuusi, ǹdǝ́ Manayɛ̃ mɔ́ mɔ̀bɔ́ bǝ̀ kɔ̀n Gǝlile pyɔ̌ Erɔɔdɛ da sõ kɛ̀lɛ́ w mɔ́, ǹdǝ́ Swǝǝ. 2 Dɛ̃ rǝ̀dù, bǝ̀ y'à lyẽ bǝ̀ nyí, bǝ gùlí dwã bǝ̀ n'ê cèrhé Cinnǝ mú. Eshirhǝ náàcɛ̀nɛ́ zɛ̃̀ e wɔ̀ bɛ: «Vǔr-nǝ Barnabaasɛ ǹdǝ́ Swǝǝ á cĩ́ kwã nɛ́, bǝ twĩ̀ tum rí tɛ̀bɛ́ à byẽ̀ bè rǝ̀ yil mó.» 3 Bǝ gwẽ̌ súlí bǝ̀ nyì-lyõṍ wǝ́, ǹdǝ́ bǝ̀ Yi-co wǝ́. Bǝ zɛ̃̀ bǝ cĩ́ bǝ̀ jɛ̀rh Barnabaasɛ ǹdǝ́ Swǝǝ yó, bǝ yẽ̌ be bǝ vò. 4 Eshirhǝ náàcɛ̀nɛ́ gǝ́ twĩ̀ Barnabaasɛ ǹdǝ́ Swǝǝ, bǝ zhǐr bǝ vò Sǝlwisi. Bǝ zhì gàà bǝ zù bǔ-bwǝl bǝ lyɛ̃ bǝ̀ la cɔ òdù ò ŋwɛ́nɛ́ nǝ̀-fɔ̀lɔ̀ w cǝcǝl wǝ, ò yíl Shipiri. 5 Bǝ zǝ zǝ bǝ yí Shipiri, bǝ só Shipiri cɔ òdù bǝ̀ n'ê byẽ̀ bǝ̀ Sǝlǝmyini wẽ́, bǝ zɛ̃̀ bǝ ji kùr bǝ̀ n'ê bwǝ̀l Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ Zhwifubá dwã-gùúlí jìsí wǝ, sǝ Zhã-Markɛ yà ń ŋwɛ́nɛ́ ǹdǝ́ bɛ ń nǝ́ ń sɛ̃ bɛ. 6 Bǝ vò vò bǝ lyɛ̃ Shipiri nyí rí bǝ yí Pafɔɔsɛ. Bǝ nǝ Zhwifu mǝ̀dù ń yíl Baarɛ-Yezu. Ń nǝ́ ń wɛ̀rhɛ́ jǝ̀-myaárhɛ, ń yà ń ce bǝ̀ n'ê nyǐ mu ǹdǝ Yi nyì-zwennǝ ta. 7 Ń yà ń wɔ́ tǝnà y èmyɛ́ yó-cǝ́bal mɔ́ kwã-lò. Yó-cǝ́bal mɔ́ yà ń yíl Sǝrzhuusi-Pwǝǝ. Ń yà ń wɔ́ surhǝ cǝ́bal, e jà ń yà ń nǝ́ ń yǎl Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ n cili, n zɛ̃̀ n ce bǝ byẽ̀ Barnabaasɛ ǹdǝ́ Swǝǝ bǝ bǝ̀ ń sõ. 8 Jǝ̀-myaárhɛ cǝ́bal Elǝmaasɛ yà ń tá ń yǎl bǝ̀ cɔ w cǝ́bal mɔ́ zwẽ nyí n zù Kristǝ yé. Rǝ̀myɛ́ ce, ń yà ń bǝ shɛ̀ bǝ̀ Barnabaasɛ ǹdǝ́ Swǝǝ zɔ̌m yé. Wɔ́ Baarɛ-Yezu mú Gǝrɛkɛbá y'à n'ê byẽ̀ bǝ̀ Elǝmaasɛ. 9 Swǝǝ yà ń zhe yil dõ bǝ̀ n'ê byẽ̀ bǝ̀ Pwǝǝ. Eshirhǝ náàcɛ̀nɛ́ só ń yó wǝ, n zɛ̃̀ n nyǐ Elǝmaasɛ shɛ́shɛ́, 10 n wɔ̀ mɔ̀: «Ǹ wɔ́ Shǝtana kwã-lò. Ǹ tɛ̀nɛ́ zhǝ̀n sɔ́má yó yé, ǹ nǝ́ ǹ yǔr lyì bí. Ǹ wɔ́ cɛ̀nɛ̀ dwí gakó zù-bal. Cinnǝ mú sɔ́má y wɔ́ cángá, sǝ ǹmyɛ́ nǝ́ ǹ jélé yǝ. Ǹ tá ǹ la rǝ̀myɛ́ mɔ́ nɛ yõ̌? 11 Èlǎsɛ̃́, lwar bǝ̀ Yi la mɔ́ còrhò-tum pɔ. Ǹ b'ǎ jǐrh lyìlyǒ. Ǹ kǝ́ ǹ tá ǹ la nǝ̀nyɔ́nɔ́ nɔ ń nyǐ yé, sǝ rǝ̀myɛ́ b'a yǝ̀ dwã màngɛlɛ́ wẽ́.» Elǝmaasɛ yírhǝ́ né j'a lǝ́ rǝ̀myɛ́ yi ní cìcì. Cɛ y jǐrh námbyṹ, n zɛ̃̀ ń nǝ́ ń tǝ́tɛ̀lɛ́ ń mǝ́ ń pyà lò ń la mɔ vwãɔ̃. 12 Cɔ w cǝ́bal mɔ́ gǝ́ nɔ kɔn rɛ́ dɛ̀bɛ́ rǝ̀ wɛ̀rhɛ́ èta mɔ́, n já n zwẽ nyí n zù Yezu Kristǝ. Sǝ Pwǝǝ ǹdǝ́ Barnabaasɛ kàrmɔ́ bǝ̀ y'à n'ê cèrhè Cinnǝ mú shò-kwã nɛ́ mɔ́ myɛ jàr mɔ̀. 13 Pwǝǝ ǹdǝ́ ń tó-dwã bɛ́ zhǐr Pafɔɔsɛ nɛ́ bǝ zù bǔ-bwǝl bǝ byɛrhɛ bǝ vò Pǝ̃fyili tǝnà y cɔ òdù bǝ̀ n'ê byẽ̀ bǝ̀ Pɛrzhɛ. Sǝ Zhã-Markɛ zhǐr n yẽ̌ be gàà, n ká n vò Zhǝrǝzalɛm. 14 Pwǝǝ ǹdǝ́ Barnabaasɛ j'a lyɛ̃ bǝ vò Ancɔɔsɛ, Pyisidi tǝnà y wa. Shìrhǝ́ dɛ̃ rɛ́ gǝ́ yúwǝ́, bǝ zɛ̃̀ bǝ vò Zhwifubá dwã-gùlú jì y wẽ́, bǝ tó bǝ̀ jě tɛ̃́. 15 Lò mǝ̀dù zɛ̃̀ n kàrmǝ̀ Muyiisi nyǝ́ né ǹdǝ́ Yi nyì-zwennǝ bé sábá nɛ́. Dwã-gùlú jì y yé né cǝ́bal mɔ́ ce lò zɛ̃̀ n yí Pwǝǝ ǹdǝ́ Barnabaasɛ nyí ni, n wɔ̀ bɛ: «Da-byǎ, á gǝ zhe cícú á la lyì bí ni pɔ, á wɔ̌ á byili èlǎsɛ̃́.» 16 Pwǝǝ zɛ̃̀ n zhì dɛ̃̌, n zhẽ̌ ń jɛ̃̀ n wɔ̀: «Esǝrayɛl lyì, ǹd'ámyɛ̌ byɛ̀bɛ́ gakó á n'á nyàm Yi mú, cili-nǝ. 17 Nǝ́myɛ̌ Esǝrayɛl lyì Yi rí, wɔ́ rǝ̀myɛ́ rǝ̀ cír nǝ́ nàmbala bɛ́, rǝ ce bǝ vò bǝ jòm Ezhibti ní, bǝ yǝ̀ zhǝlǝ gàà, bǝ pù. Sǝ rǝ̀myɛ́ kwã nɛ́, rǝ̀ k'a vùr bè ǹdǝ́ rǝ̀ jàn rɛ́, 18 sǝ rǝ̀ nyǐ bǝ̀ yò gɔ-elũ èpòlò w wǝ, byinǝ shǝ́-èna wẽ́. 19 Rǝ cɔ̀ dwǝ́ kùrǝ̀ nyàlpyɛ̀ Kanãã nɛ́, rǝ zwẽ nǝ̀ cɛmɛ nɛ́ rǝ pǝ nǝ́ nàmbala bɛ́ nɛ bǝ cìní. 20 Sǝ rǝ̀myɛ́ gakó wɛ̀rhɛ́ kɔn m'e yí byinǝ zwã̌-àna ǹdǝ́ shí-ènu. «Rǝ̀myɛ́ kwã nɛ́, rǝ̀ pɔ bɛ bùr-kárna bǝ cìní bi, kɔn m'e yí rǝ̀ nyì-zwennǝ Samǝwǝǝ. 21 Nǝ́ nàmbala bɛ́ zɛ̃̀ bǝ lwǝ̀l Yi ni bǝ̀ rǝ̀ pǝ bɛ pyɔ̌, sǝ rǝ cír Cisi byǐ Sǝyuli Bɛ̃zhamɛ kwálá y wẽ́ rǝ pǝ bɛ. N cìní bi byinǝ shǝ́-èna wẽ́. 22 Rǝ̀myɛ́ kwã nɛ́, rǝ yẽ̌ Sǝyuli ni, rǝ zɛ̃̀ rǝ cír Dǝvyidi rǝ pǝ bɛ bǝ̀ ń yál bǝ̀ pyɔ̌. Rǝ zɔ̀m ń yò rǝ wɔ̀: ‹À pwírí Zhese byǐ Dǝvyidi sú à yírh. Ń mà n wɛ̀rhɛ́ kɔn dɛ̀bɛ́ gakó à n'â yàlá.› 23 Wɔ́ Dǝvyidi dwí rí wẽ́ Yi cír Zwennǝ rǝ pǝ Esǝrayɛl lyì bí ni ǹdǝ rǝ̀ gǝ́ y'à bwǝl nyí ní. Sǝ Zwennǝ mó ńmyɛ̌ mɔ́ wɔ́ Yezu. 24 Zhã-Bǝtiisi yà ń nǝ́ ń bwǝ̀l ń byili Esǝrayɛl lyì bí ni ǹdǝ́ Yezu gwẽ̌ yǝ̀ twí yé, bǝ̀ bǝ̀ pyìrhí bǝ̀ wun bǝ zwẽ nɛ̃̌-shɔ. 25 Sǝ Zhã-Bǝtiisi tum dí gǝ́ tú è n'ê zhɛ̀ yi ní, ń wòwǝ̀: ‹Á n'á bùl bǝ̀ àmyɛ́ wɔ́ mɔ̌ lò? Nyǐnǝ àmyɛ́ dǝ̀ mɔ̀bɔ́ á n'á dɛ̃̀ mɔ́ yé. Ńmyɛ̌ mɔ́ ŋwɛ́nɛ́ kwã nɛ́ ń bànà. Àmyɛ́ yǝ̀ yírh swí s'a lwǝ̌r ń nà nǝ̀cìl myɛ cìcì yé.› 26 «Da-byǎ, ámyɛ̌ Abǝraham nɛ̀mɛ́ nɛ́ ǹdǝ́ byɛ̀bɛ́ bǝ̀ ŋwɛ́nɛ́ á wẽ́ bǝ̀ só Yi mú, wɔ́ nǝ́myɛ̌ gakó vwǎrh yil zɔ̀mɛ̀ rɛ́ tɛ̀bɛ́ shí Yi sõ rǝ bà. 27 Sǝ Zhǝrǝzalɛm lyì bí ǹdǝ́ bǝ̀ yé né cìnǝ́ bé yǝ̀ lwar Yezu gǝ́ wɔ́ lò ná-dwí yil yé. Bǝ̀ y'à n'ê kàrmǝ̀ Yi nyì-zwennǝ bé sábá nɛ́ shìrhǝ́ dɛ̃ gakó, sǝ bǝ̀ yǝ̀ nǝ̀ kùrǝ̀ swí yé. Sǝ bǝ̀ gǝ́ kɔ́ Yezu bùrsí mú, bǝ̀ pyìrh kɔn rɛ́ dɛ̀bɛ́ gakó nǝ̀ n'ê byili mú. 28 Ǹdǝ́ bǝ̀ yǝ̀ yò nɛ ń wɛ̀rhɛ́ ò m'a ce bǝ gu mu ga, bǝ̀ lwǝ̀l Pyǝlatɛ nɛ bǝ̀ ń ce bǝ gu mu. 29 Bǝ̀ gǝ́ wɛ̀rhɛ́ kɔn dɛ̀bɛ́ rǝ̀ kɛ̃ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ mó gakó bǝ zhɛ̀, bǝ̀ só mo tɛ̃́ dǝ̀-jɔrhɔ́ w yó bǝ ce lú-bɔ̀l wà 30 Sǝ Yi bwìrhì mù n zɛ̃̀ n du cùùrì wẽ́, 31 n lyí byɛ̀bɛ́ bǝ̀ y'à tó mo bǝ zhì Gǝlile né bǝ vò Zhǝrǝzalɛm mɔ́ dwã nánzhǝzhɔ̌ wẽ́. Wɔ́ bǝ̀myɛ́ bǝ̀ jǐrh ń zhǝ̀n-cínnǝ bǝ̀ n'ê zɔ̀m ń yò ǹdǝ́ Esǝrayɛl lyì bí èlǎsɛ̃́. 32 Nǝ́ tú nǝ́ r'é bwǝ̀l yò-ècɔ̀nɔ̀ nyí rí tɛ̀bɛ́ nǝ́ byili ába, bǝ̀ nyí rí tɛ̀bɛ́ Yi y'à bwǝl nǝ́ nàmbala bɛ́ nɛ mɔ́, 33 rǝ̀ bwìrhì Yezu rǝ m'e pyìrh nyí-bwǝl ré rǝ̀myɛ́ mɔ́ nǝ́myɛ̌ byɛ̀bɛ́ nǝ́ wɔ́ bǝ̀ nɛ̀mɛ́ mɔ́ yilǝ. Bǝ̀ kɛ̃ Nwíísí sɛ́bɛ́ rɛ́ kǝ̀kàlsɛ̀ sǝ̀lyè nyǎ y wẽ́ bǝ wɔ̀: ‹Ǹ wɔ́ à byǐ; kɔn zhí zà, à jǐrh ǹ Da.› 34 Yi bwìrhì Yezu n zɛ̃̀ n du cùùrì wẽ́, mùnì ga ń bǝ̀ká n kǝ́ ń vò lú-bɔ̀l w n dɛ̀rhɛ̀ yé. Rǝ̀ y'à wòwǝ̀: ‹À m'a pǝ ába à cìcì wẽ̀ dé tɛ̀bɛ́ à y'à bwǝl rǝ̀ nyí Dǝvyidi ni mú. À nyí-bwǝl lé t'â la kwǎrh yé.› 35 Wɔ́ rǝ̀myɛ́ è ce bǝ kɛ̃ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ jàà dõ myɛ wẽ́ bǝ wɔ̀: ‹Ǹ tá ǹ la ǹ lyì-twǝ̌ y ne yõ̌ e dɛ̀rhɛ̀ lú-bɔ̀l w yé.› 36 «E jà Dǝvyidi gǝ́ yà ń ŋwɛ́nɛ́ yi ní, ń yàl Yi tùntùnnǝ̀ n twĩ̀ ǹdǝ rǝ̀ gǝ́ n'ê yǎl nɛ́. Ń gǝ́ tú n cì, bǝ̀ co mo ń nàmbala bɛ́ yala nɛ, sǝ ń mɛ̃ lú-bɔ̀l w n dɛ̀rhɛ̀. 37 Sǝ è gǝ wɔ́ Yezu yilǝ, Yi bwìrhì mù. Ń yǝ̀ lú-bɔ̀l w mɛ̃ n dɛ̀rhɛ̀ yé. 38 Da-byǎ, kɔn rǝ̀dù ŋwɛ́nɛ́ á mǝ̌ s'á lwar: Muyiisi nyǝ́ né yǝ̀ ŋwɛ̀nɛ́ nǝ ce á cẽ dwǝ́ǝ́re zal yé, sǝ nǝ́ r'é bwǝ̀l nǝ́ byili ába zà b'ǎ wɔ̌ á b'ǎ nǝ á yǝ̀-bǝlwàálɛ́ sǔbri Yezu jàn yilǝ, 39 bǝ̀ lò mɔ̀bɔ́ gakó ń zù Yezu, ń kǝ́ ń bǝ dóó zhe yé. 40 Sǝ dɛ̃̌na á cìnǝ̀, mùnì ga kɔn dɛ́ dɛ̀bɛ́ Yi nyì-zwennǝ bé byili mú bǝ̀k'a zǝ ába yé. 41 Bǝ̀ byili bǝ̀: ‹Ámyɛ̌ byɛ̀bɛ́ á n'á fulsi á dwã bɛ́ mɔ́, nyǐnǝ à la kɔn rǝ̀dù nánfɔ̀lɔ̀ wɔ̀rhɔ́. Bá bǝ̀ gǝ byili ába rǝ̀ gǝ́ wɔ́ kɔn ná-dwí yil myɛ, á t'á la nyí zõ yé. Rǝ̀ b'a jàr ába, sǝ á b'ǎ jé tɛ̃́.›» 42 Pwǝǝ gǝ́ zɔ̀m èta n zhɛ̀, ńmyɛ̌ ǹdǝ́ Barnabaasɛ zɛ̃̀ bǝ̀ n'ê shǝ́r dwã-gùlú jì y wẽ́. Byɛ̀bɛ́ bǝ̀ y'à ŋwɛ́nɛ́ gàà mɔ́ lwǝ̀l bè bǝ̀ shìrhǝ́ dɛ̃ rɛ́ dwã nyàlpyɛ̀ y zà mɔ́, sǝ bǝ k'a zɔ̀m yò w òmyɛ́ cìcì kǝ́dò. 43 Lyì bí gǝ́ tú bǝ̀ n'ê làà, Zhwifubá nánzhǝzhɔ̌, ǹdǝ́ byɛ̀bɛ́ bǝ̀ y'à zù bǝ̀ Yi-sɔ́má y bǝ̀ só Yi mú zhǐr bǝ tó Pwǝǝ ǹdǝ́ Barnabaasɛ nɛ. Sǝ Pwǝǝ ǹdǝ́ Barnabaasɛ y'à n'ê cící bi bǝ̀ bǝ̀ j'a cǝ̀ǝ̀lè bǝ zhí Yi pɛnɛ́ y nánfò w ne kẽkẽ. 44 È dwã nyàlpyɛ̀ shìrhǝ́ dɛ̃ rɛ́ kǝ́dò, è y'à nyɛ̌ ǹdǝ wɔ́ cɔ w lyì bí púlǝ́púlǝ́ bǝ̀ tú dwã yó ta, Cinnǝ mú zɔ̀mɛ̀ rɛ́ cilu yilǝ. 45 Zhwifubá gǝ́ nɔ lyì bí nánjǝ̀jóló w èta mɔ́, bǝ zɛ̃̀ bǝ̀ n'ê dùr bwɛ̃̌. Bǝ̀ n'ê tùrh Pwǝǝ bǝ̀ m'ê fulsi ń zɔ̀mà nɛ́. 46 Pwǝǝ ǹdǝ́ Barnabaasɛ zǝ wu-jɔ̀ bǝ zɔ̀m ǹdǝ́ bɛ pamparɛ̃ɛ̃ bǝ wɔ̀: «Wɔ́ ámyɛ̌ Zhwifubá ne nǝ́ y'ǎ mǝ̌ sǝ nǝ́ jɛ̀rɛ̀ nǝ́ bwǝ̀l Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ nǝ́ byili, sǝ á bǝ shɛ̀ rǝ̀ cilu yé. Èta, á n'á byili b'ǎ bǝ mǝ̌ ǹdǝ́ nyǔ mǝ̀ t'â la zhɔ̌ mɔ́ yé. Rǝ̀myɛ́ ce, wɔ́ byɛ̀bɛ́ bǝ̀ dǝ̀ Zhwifubá mó sõ nǝ́ la nɛ́ èlǎsɛ̃́. 47 Wɔ́ rǝ̀myɛ́ nyí Cinnǝ mú pɔ nǝ́ba ń zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́. Ń wòwǝ̀: ‹À cír mó bǝ̀ ǹ yál pwẽ̀ lũ w lyì bí gakó yilǝ, mùnì ga ń zǝ à vwǎrh mɔ́ ń yí lũ w cǝ-yala gakó.›» 48 Byɛ̀bɛ́ bǝ̀ dǝ̀ Zhwifubá mó gǝ́ nyɛ̀ɛ̀ rǝ̀myɛ́, bǝ̀ wun yǝ̀ nyɛ̀n, bǝ zɛ̃̀ bǝ̀ n'ê cèrhé Cinu ń zɔ̀mɛ̀ rɛ́ yilǝ. Sǝ byɛ̀bɛ́ gakó Yi cír nyǔ mǝ̀ t'â la zhɔ̌ yil mó zwẽ nyí bǝ zù Yezu Kristǝ. 49 Cinnǝ mú zɔ̀mɛ̀ rɛ́ j'a yí tǝnà y èmyɛ́ púlǝ́púlǝ́ wǝ. 50 Zhwifubá zɛ̃̀ bǝ cìrh kana byɛ̀bɛ́ bǝ̀ dwí rí wɔ́ lyì-fwààlɛ̀ dwí, bǝ j'à só Yi mú, ǹdǝ́ cɔ w lyì-fwààlɛ́ bǝ ce né, bǝ̀ lyimǝ zɛ̃̀ ǹdǝ́ Pwǝǝ ǹdǝ́ Barnabaasɛ, bǝ jì bi bǝ du bǝ̀ tǝnà y wa. 51 Pwǝǝ ǹdǝ́ Barnabaasɛ pwà bǝ̀ nǝ̀rh Ancɔɔsɛ nɛ́ bǝ yẽ̌ Zhwifubá ne, bǝ lyɛ̃ bǝ vò Yǝkɔnǝyɔm. 52 Sǝ è gǝ wɔ́ Ancɔɔsɛ Kristǝ kwã-lyì bí yilǝ, bǝ̀ y'à sú ǹdǝ́ Eshirhǝ náàcɛ̀nɛ́, sǝ bǝ̀ wun y'à nyɛ̀.