1 Bal mǝ̀dù yà ń ŋwɛ́nɛ́ Sǝzarɛ nɛ́ ń yíl Kɔrnɛɛ. Ń yà ń wɔ́ shǝ̀dɛ́ɛ́sɛ zɔ̌m yó-cǝ́bal, gùlú w kɔ̀bɔ́ bǝ̀ n'ê byẽ̀ bǝ̀ «Yitǝlyi shǝ̀dɛ́ɛ́sɛ» mɔ́ wẽ́. 2 Ńmyɛ̌ ǹdǝ́ ń kɛ̀lɛ́ y lyì bí gakó y'à só Yi, bǝ̀ n'ê nyàm rɛ̀. Ń yà ń nǝ́ ń sɛ̃ Zhwifubá byɛ̀bɛ́ bǝ̀ y'à wɔ́ nǝ̀mwà mɔ́ nɛ. Ń yà ń nǝ́ ń ce Yi twéé twéé. 3 Dɛ̃ rǝ̀dù, n nǝ Yi màlɛ́ka pamparɛ̃ɛ̃ è tú e lyí mu ń sõ kɛ̀lɛ́ w yi-kár bɔ̀l wà, e byẽ̀ mò e wɔ̀: «Kɔrnɛɛ.» 4 N kwẽ̌ n nyǐ màlɛ́ka yá, ń wu zɛ̃̀, n wɔ̀: «Yó-cǝ́bal, wɔ́ bǝ̀kɔ́n yò?» Màlɛ́ka y wɔ̀ mɔ̀: «Yi zwẽ ǹ lwǝ̌l mó, sǝ ǹ sɛ̃ɛ̃́ y ǹ nǝ́ ǹ sɛ̃ nǝ̀mwà bɛ́ nɛ mɔ́ yú rǝ̀ bùlǝ̀, ce rǝ̀ t'â swě ǹ yò yé. 5 Sǝ twĩ̌ lyì Zhope né èlǎsɛ̃́, lò mǝ̀dù ŋwɛ́nɛ́ gàà ń yíl Shǝmɔ Pyɛɛrɛ, bǝ wɔ̀ mɔ̀ bǝ̀ ń bà. 6 Ń ŋwɛ́nɛ́ lò mǝ̀dù sõ, ńmyɛ yíl Shǝmɔ, sǝ ńmyɛ̌ mɔ́ nǝ́ ń twĩ̀ tàndɛ̀ tum. Ń kɛ̀lɛ́ y ŋwɛ́nɛ́ mwǝ̃́ y nyí ni.» 7 Màlɛ́ka y è y'à n'ê zɔ̀m ǹdǝ́ Kɔrnɛɛ mɔ́ gǝ́ zhǐr, n byẽ̀ ń tùntùnnǝ̀ bǝ̀lyè e súlí ń shǝ̀dáá èdù, è y'à zhe yǝ̀wǎl ǹdǝ́ ń tumǝ né, e j'à y'à só Yi, 8 n byili bi kɔn dɛ̀bɛ́ gakó rǝ̀ wɛ̀rhɛ́ mɔ́, n zɛ̃̀ n ce bǝ zhǐr bǝ̀ la Zhope yǝ́. 9 Bǝ vò vò bǝ zɔ̃̀ sɔ́má yó, bǝ dùlí bǝ̀ la m'e yí Zhope, ǹdǝ́ yi rí yú yǝ́-pɛ̀lɛ́ ecǝl wǝ. Rǝ̀myɛ́ yi ní, ǹdǝ́ Pyɛɛrɛ myɛ zɛ̃̀ n jì lyarh w ń la Yi co. 10 Nɔrh zɛ̃̀ mǝ̀ zhe mo, ń nǝ́ ń yǎl kùjú n jí. Kɛ̀lɛ́ y lyì bí zɛ̃̀ bǝ̀ n'ê tɛnɛ kùjú bǝ̀ la mɔ pɔ. Rǝ̀myɛ́ yi ní, kɔn j'a wɛ̀rhɛ́ mɔ. 11 N nǝ dɛ̃̌ yi rí rǝ̀ pul, n pwírí ku òdù ò nyɛ̌ ǹdǝ kàmǝ̀-jɛ̃̀ nánfwɛ̀lɛ̀ ta, ò nyǝ́ né nǝ̀na y ga lyẽ dwã nɛ, ò shí dɛ̃̌ ò bàn tɛ̃́. 12 Wẽ̀ dwí gakó y'à ŋwɛ́nɛ́ ò wẽ́: vwàmá ǹdǝ́ dɔma ǹdǝ́ dɛ̃̌ kúmsi. 13 N nyɛ̀ɛ̀ cǝl rǝ̀ wò mò: «Pyɛɛrɛ, zɛ̃̀ dɛ̃̌ ń gu wẽ̀ ré tɛ̀bɛ́ èta mɔ́ ń shɛ̃̀ ń dɔ̃̀.» 14 Pyɛɛrɛ wɔ̀: «Cinnǝ, ɔ̃́'ɔ̃, à gwẽ̌ yǝ̀ kùjú kɔ̀bɔ́ ò súl ǹdǝ́ jú, o jà ò n'ô pɛ jìmdì mú à nyú w ce gaga yé.» 15 Cǝl ré k'e wɔ̀ mɔ̀: «Kɔn dɛ̀bɛ́ Yi zǝ rǝ yǝ̀ kɔ̀-ècɛ̀nɛ́, sǝ ǹmyɛ́ bǝ̀ká wɔ̀ bǝ̀ rǝ̀ wɔ́ kɔn dɛ̀bɛ́ rǝ̀ n'ê pɛ jìmdì yé.» 16 Kɔn wɛ̀rhɛ́ èta twǝr rǝ̀tɔ̀, ku w j'a k'a vò dɛ̃̌. 17 Pyɛɛrɛ zɛ̃̀ ń nǝ́ ń tɛ́rɛ́ ń wẽ́, ń mǝ́ ń pyà kɔn rɛ́ dɛ̀bɛ́ ń nɔ èta mɔ́ kùrǝ̀. Rǝ̀myɛ́ yi ní, ǹdǝ́ lyì bí byɛ̀bɛ́ Kɔrnɛɛ twĩ̀ mú bwǝ̀rh bwǝ̀rh bǝ byili bi Shǝmɔ kɛ̀lɛ́ y shò, bǝ b'è zhǐ bwǝ̀rǝ̀ y wǝ. 18 Bǝ ce, bǝ zɛ̃̀ bǝ bwǝ̀rh bǝ̀ wɔ́ nyɔ̀nɔ̀ Shǝmɔ mɔ́ mɔ̀bɔ́ bǝ̀ n'ê byẽ̀ bǝ̀ Pyɛɛrɛ mɔ́ ŋwɛ́nɛ́? 19 Rǝ̀myɛ́ yi ní, ǹdǝ́ Pyɛɛrɛ yà ń gwẽ̌ nǝ́ ń tɛ́rɛ́ kɔn rɛ́ dɛ̀bɛ́ ń nɔ èta mɔ́ kùr ré, Eshirhǝ náàcɛ̀nɛ́ wɔ̀ mɔ̀: «Nyǐ lyì bǝ̀tɔ̀ tú bǝ̀ n'ê pyà mɔ́. 20 Zɛ̃̀ ń só tɛ̃́ làlà ń tó be, ǹ bǝ̀ká ce tǝ́tɔ̀ná yé, bǝ̀ wɔ́ àmyɛ́ à twĩ̀ bì.» 21 Pyɛɛrɛ zɛ̃̀ n só tɛ̃́ n vò bǝ̀ sõ n wɔ̀ bɛ: «Wɔ́ àmyɛ́ á n'á pyà nà? Nyǐ-nǝ ne. Náncɔ̀nɔ̀ á n'á pyà nɛ̀?» 22 Bǝ zɛ̃̀ bǝ wɔ̀ mɔ̀: «Wɔ́ shǝ̀dɛ́ɛ́sɛ zɔ̌m yó-cǝ́bal mǝ̀dù ń yíl Kɔrnɛɛ ń twĩ̀ nǝ́ba. Ń wɔ́ wu-cángá cǝ́bal, ń nǝ́ ń nyàm Yi. Zhwifubá gakó n'ê zɔ̀m ń yil náàcɛ̀nɛ́. Yi màlɛ́ka tú e wɔ̀ mɔ̀ bǝ̀ ń byẽ̌ mó ń bǝ̀ ń sõ, sǝ n cili kɔn rɛ́ dɛ̀bɛ́ ǹ la mɔ byilu mú.» 23 23 Pyɛɛrɛ ce bǝ zù kɛ̀lɛ́ wa, n pǝ bɛ jàà bǝ zɔ̃̀. 24 Bǝ vò vò bǝ zɔ̃̀ sɔ́má yó, bǝ dùlí bǝ yí Sǝzarɛ. Sǝ Kɔrnɛɛ yà ń byẽ̀ ń dwí lyì ǹdǝ́ ń dɔwabá byɛ̀bɛ́ ń só, bǝ b'è jě tɛ̃́ bǝ̀ n'ê dɛ̃̀ bɛ̀. 25 Bǝ̀ gǝ́ tú bǝ̀ n'ê yí bwǝ̀rǝ̀ y wǝ, Kɔrnɛɛ zɛ̃̀ n jǝl Pyɛɛrɛ, n tu ń nǝ̀dwǝ́nǝ́ yó n wùlì ń yé né. 26 Pyɛɛrɛ zhẽ̌ mo dɛ̃̌ n wɔ̀ mɔ̀: «Zɛ̃̀ dɛ̃̌, bǝ̀ àmyɛ wɔ́ numbyíní.» 27 Bǝ zǝ dwã bǝ̀ n'ê zwì kɛ̀lɛ́ w ǹdǝ́ ń gwẽ̌ nǝ́ ń zɔ̀m ǹdǝ́ Kɔrnɛɛ. Bǝ̀ gǝ́ zù bǝ zhɛ̀, n pwírí lyì nánzhǝzhɔ̌ bǝ̀ jě dwã yó. 28 N wɔ̀ bɛ: «Á yě bǝ̀ Zhwifubá nyǝ́ né wẽ́, Zhwifu bǝ sɔ́má zhe ń nǝ́ ń dɛ̃ lò mɔ̀bɔ́ ń dǝ̀ Zhwifu ni, ráá n zù ń sõ kɛ̀lɛ́ w yé; sǝ Yi byili àmyɛ́ nɛ b'à bǝ̀k'a nyǐ lò mǝ̀dù ga, a wɔ̀ bǝ̀ ń zhe jìmdì, à bǝ mǝ̌ s'a jí ǹdǝ́ mɔ yé. 29 Wɔ́ rǝ̀myɛ́ è ce, á gǝ́ twĩ̀ bǝ byẽ̀ nè mó, à túwǝ́, à yǝ̀ tǝ́tɔ̀ná ce yé. A zɛ̃̀ à n'â yǎl s'á byili ni byǝ̀l ré kùrǝ̀.» 30 Kɔrnɛɛ wɔ̀ mɔ̀: «À y'à ŋwɛ́nɛ́ à sõ jù w à n'â ce Yi, è zhe dwã nǝ̀tɔ̀ zà, e j'à y'à wɔ́ yi-kár nɛ ǹdǝ èlǎsɛ̃́ ta. Bal mǝ̀dù já n bǝ̀ n zhì à yé né, ń gàndɛ́ y'à n'ê jǝ́jɛ̀mɛ́, n wɔ̀: 31 ‹Kɔrnɛɛ, Yi zwẽ ǹ lwǝ̌l mó, sǝ rǝ̀ t'â swě ǹ sɛ̃ɛ̃́ y ǹ nǝ́ ǹ sɛ̃ nǝ̀mwà bɛ́ nɛ mɔ́ yò yé. 32 Sǝ twĩ̌ lyì Zhope né, bǝ vò e byẽ̀ Shǝmɔ mɔ́ mɔ̀bɔ́ bǝ̀ n'ê byẽ̀ bǝ̀ Pyɛɛrɛ mɔ́ n bà. Ń ŋwɛ́nɛ́ lò mǝ̀dù sõ, ńmyɛ yíl Shǝmɔ, sǝ ńmyɛ̌ mɔ́ nǝ́ ń twĩ̀ tàndɛ̀ tum. Ń kɛ̀lɛ́ y ŋwɛ́nɛ́ mwǝ̃́ y nyí ni.› 33 A j'a zhízhílí a twĩ̀ lyì bí rǝ̀myɛ́ yi ní cìcì bǝ̀ bǝ̀ zhǝl bǝ byẽ̀ mó ń bà. Sǝ ǹ gǝ́ tú mú, ǹ wɛ̀rhɛ́ cɛ̀nɛ̀. Èlǎsɛ̃́, nǝ́ gakó zhǐ Yi yé né nǝ́ la kɔn rɛ́ dɛ̀bɛ́ Cinnǝ mú pɔ mɔ́ rǝ̀ nyí bǝ̀ ǹ byili nǝ́ba mó cilu.» 34 Pyɛɛrɛ zɛ̃̀ n wɔ̀: «Zhǝ̀n zhǝ̀nà, à lwar bǝ̀ lyì bí gakó wɔ́ rǝ̀dù Yi yírh wǝ. 35 Lò mɔ̀bɔ́ gakó ǹ nǝ́ ǹ nyàm Yi, ǹ tumǝ né j'à wɔ́ cángá, bá ǹ gǝ dǝ̀ Zhwifu myɛ, wɔ́ ǹmyɛ́ ǹ sú Yi yírhǝ́. 36 Yi zɔ̀m ǹdǝ́ Esǝrayɛl lyì bí. Rǝ̀ tó Yezu Kristǝ dɛnnɛ rǝ bwǝ̀l yǝ̀-zùlǝ́ yò-ècɔ̀nɔ̀ nyí rí. Wɔ́ Yezu mú ńmyɛ̌ ń wɔ́ lyì bí gakó Cinnǝ mú. 37 Á yě kɔn rɛ́ dɛ̀bɛ́ rǝ̀ wɛ̀rhɛ́ Zhide tǝnà y púlǝ́púlǝ́ w mó, sǝ kɔn rɛ́ rǝ̀myɛ́ mɔ́ wɔ́ Gǝlile tǝnà y wẽ́ rǝ̀ ju kùr né, Zhã gǝ́ yà ń nǝ́ ń bwǝ̀l ń byili lyì bí ni bǝ̀ bǝ̀ shɛ̀nɛ́ bǝ mɔ́lɛ́ bɛ́ nɛ̃̌ w mɔ́ kwã nɛ́. 38 Á yě bǝ̀ Yi ce Eshirhǝ náàcɛ̀nɛ́ só Nazarɛtɛ lyì bal Yezu mú yó, e pɔ̃ jàn. Ń yà ń nǝ́ ń byɛ́lɛ́ cɛmɛ nɛ́ gakó, ń nǝ́ ń wɛ̀rhɛ́ cɛ̀nɛ̀, n jà ń nǝ́ ń wárh lyì bí byɛ̀bɛ́ gakó bǝ̀ y'à ŋwɛ́nɛ́ Shǝtana jɔ̃̀ w mɔ́, bǝ̀ Yi y'à ŋwɛ́nɛ́ ǹdǝ́ mɔ. 39 Nǝ́myɛ̌ wɔ́ kɔn dɛ̀bɛ́ gakó ń wɛ̀rhɛ́ Zhǝrǝzalɛm nɛ́ ǹdǝ́ Zhwifubá cɛmɛ nɛ́ dwã bɛ́ wẽ́ mó zhǝ̀n-cínnǝ. Bǝ̀ pǝpa mɔ dǝ̀-jɔrhɔ́ yó bǝ gu, 40 sǝ Yi k'a bwìrhì mù ń dwã nǝ̀tɔ̀ yùwǝ̀, rǝ ce n byili ń cìn lyì bí ni. 41 Sǝ è dǝ̀ lyì bí gakó ne ń byili ń cìn yé. Wɔ́ nǝ́myɛ̌ byɛ̀bɛ́ Yi jɛ̀rɛ̀ rǝ cír nǝ́ wɔ́ ń zhǝ̀n-cínnǝ mó ne ń byili ń cìnǝ̀. Nǝ́ tó mo nǝ́ jí, nǝ́ nyɔ̀, ń gǝ́ bwìrhì n zɛ̃̀ cùùrì wẽ́ mó kwã nɛ́. 42 Sǝ ń pɔ nǝ́ba nyí bǝ̀ nǝ́ bwǝ̌l nǝ́ byili Zhwifubá ne, bǝ̀ wɔ́ ńmyɛ̌ Yi cír rǝ pɔ̃ ŋwɔ̀nɔ́ bǝ̀ ń kǝ́ lyì-nyìrh ǹdǝ́ cùùrì bùrsì. 43 Wɔ́ ńmyɛ̌ yò Yi nyì-zwennǝ bé gakó zɔ̀m bǝ byili, bǝ̀ lò mɔ̀bɔ́ gakó ǹ zwẽ ń zɔ̀mɛ̀ rɛ́, ǹ b'ǎ nǝ ǹ yǝ̀-bǝlwàálɛ́ sǔbri ńmyɛ̌ yil ré yilǝ.» 44 Eshirhǝ náàcɛ̀nɛ́ só lyì bí byɛ̀bɛ́ gakó bǝ̀ y'à n'ê cili Pyɛɛrɛ zɔ̀mà nɛ́ mɔ́ yó ǹdǝ́ ń gwẽ̌ nǝ́ ń zɔ̀mà. 45 Kristǝ-lyì bí byɛ̀bɛ́ bǝ̀ wɔ́ Zhwifubá, bǝ̀ tó Pyɛɛrɛ nɛ bǝ bǝ̀ mɔ́ gǝ́ pwírí Eshirhǝ náàcɛ̀nɛ́ y è n'ê shí Yi sõ mó só byɛ̀bɛ́ bǝ dǝ̀ Zhwifubá mó myɛ yó, kɔn jàr bɛ̀ dɛ̃́dɛ̃́, 46 bǝ̀ bǝ̀ y'à nyɛ̌ zɔ̀mà dwí dwã bǝ̀ n'ê zɔ̀mà, bǝ̀ m'ê cèrhé Yi. 47 Pyɛɛrɛ zɛ̃̀ n wɔ̀: «Byɛ̀bɛ́ èta Eshirhǝ náàcɛ̀nɛ́ só bǝ̀ yó ǹdǝ nǝ́ ta mɔ́, lò wɔ̌ ǹ b'ǎ cǝ̀r bǝ̀ nɛ̃̌-mɔ́lɔ́ mɔ́ yé ne?» 48 N zɛ̃̀ n pǝ nyí bǝ̀ bǝ̀ pǝ bɛ mɔ́lɛ́ bɛ nɛ̃̌ w Yezu Kristǝ yil ré yilǝ. Bǝ zɛ̃̀ bǝ lwǝ̀l mò bǝ̀ ń mɛ̃ bǝ̀ sõ dwã màngɛlɛ́.