Kǝ̀kàl-fwɛ̀lɛ̀ 2

1 Pantǝkɔtɛ y dɛ̃ rɛ́ yùwǝ̀, bǝ̀ gakó y'à gùlí dwã jàà èdù wẽ́. 2 Twǝr rǝ̀dù sá, sɔ̀ ǹdǝ zho nánfɔ̀lɔ̀ ò n'ô wùl ta shí dɛ̃̌, o bǝ̀ o sú jì y bǝ̀ y'à ŋwɛ́nɛ́ è wẽ́ mó. 3 Bǝ j'a zɛ̃̀ bǝ nǝ wẽ̀ rǝ̀ nyɛ̌ ǹdǝ mǝ̀jǝ̀ǝ̀le ǹdǝ́ rǝ̀ myǐn ta, rǝ̀ pɔr pɔr dwã nɛ òdù òdù rǝ̀ só lò gakó yó wǝ. 4 Bǝ̀ gakó sú ǹdǝ́ Eshirhǝ náàcɛ̀nɛ́, bǝ zɛ̃̀ bǝ̀ n'ê zɔ̀m dwǝ́ dwã zɔ̀mà ǹdǝ Eshirhǝ gǝ́ pɔ bɛ bǝ̀ bǝ̀ zɔ̌m nɛ́. 5 Zhwifuba dwã y'à shí tǝnèsé gakó bǝ bǝ̀ Zhǝrǝzalɛm. Bǝ̀ y'à wɔ́ lyì byɛ̀bɛ́ bǝ̀ só Yi. 6 Bǝ̀ gǝ́ nyɛ̀ɛ̀ sɔ̀ wá, bǝ bǝ̀ dwã yó nánzhǝzhɔ̌, 7 sǝ kɔn jàr bɛ, bǝ̀ lò gakó yà ń nyɛ̌ bǝ̀ n'ê zɔ̀m ń dwí rí zɔ̀mà nɛ́. Rǝ̀myɛ́ jàr bɛ dɛ̃́dɛ̃́, bǝ zɛ̃̀ bǝ wɔ̀: Lyì bí byɛ̀bɛ́ èta bǝ̀ n'ê zɔ̀m mɔ́, bǝ̀ gakó dǝ̀ Gǝleli lyì nà? 8 Etǝr nǝ́ mǝ̀dù mǝ̀dù gakó tó né ń nyɛ̌ bǝ̀ n'ê zɔ̀m ń dwí rí zɔ̀mà nɛ́? 9 E jà nǝ́ wɔ́ dwǝ́ dúdúmǝ́ dúdúmǝ́: Partɛ ǹdǝ́ Mɛɛdɛ ǹdǝ́ Elam lyì ŋwɛ́nɛ́; Mǝzopotǝmyi ǹdǝ́ Zhide ǹdǝ́ Kapadɔɔsɛ lyì súlí bǝ̀ ŋwɛ́nɛ́, Pɔ̃ ǹdǝ́ Azhi lyì ŋwɛ́nɛ́; 10 Pǝrǝzhi ǹdǝ́ Pǝ̃fyili lyì myɛ ŋwɛ́nɛ́, Ezhipti ǹdǝ́ Lyibi tǝnà y cɔ ò yíl Shǝrɛnɛ mɔ́, òmyɛ lyì ŋwɛ́nɛ́, byɛ̀bɛ́ bǝ̀ shí Orɔm bǝ̀ b'è jě nyǝ̀má mɔ́ myɛ ŋwɛ́nɛ́; 11 Kɔrɛtɛ ǹdǝ́ Arǝbyi lyì myɛ súlí bǝ̀ ŋwɛ́nɛ́. Byɛ̀bɛ́ bǝ̀ wɔ́ Zhwifubá páá mɔ́ ŋwɛ́nɛ́, byɛ̀bɛ́ bǝ̀ zù Zhwifubá Yi-sɔ́má y myɛ ŋwɛ́nɛ́; e jà nǝ́ gakó nyɛ̌ bǝ̀ n'ê zɔ̀m Yi tùm-fwààlɛ́ yò ǹdǝ́ nǝ́ dwǝ́ né zɔ̀mà nɛ́. 12 Bǝ̀ gakó wun 'yà zɛ̃̀ dɛ̃́dɛ̃́. Bǝ̀ k'ê yǝ̀l bǝ̀ gǝ́ m̰'a bù ní yé. Bǝ zɛ̃̀ bǝ̀ n'ê zɔ̀m ǹdǝ́ dwã bǝ̀ zhe: Bǝ̀kɔ́n ywẽ ǹdǝ́ nyɛ̀bɛ́ èta mɔ́ dwí rí? 13 Sǝ jàlà y'à n'ê fulsi tùntúmǝ́ bé bǝ̀ zhe: Nyǐ wɔ́ sǝ̀-nyɔ̀ɔ́rɛ. 14 Rǝ̀myɛ́ yó né, Pyɛɛrɛ ǹdǝ́ tùntúmǝ́ bé dwã bɛ́ shí ǹdǝ́ mǝ̀dù y zɛ̃̀ bǝ zhì dɛ̃̌, Pyɛɛrɛ zɔ̀m dɛ̃̌ dɛ̃̌ n wɔ̀: Ámyɛ̌ Zhwifubá, ǹdǝ́ ámyɛ̌ byɛ̀bɛ́ gakó á jě Zhǝrǝzalɛm nɛ́ mɔ́, cili-nǝ kɔn dɛ̀bɛ́ à la ába byilu mú, s'á lwar kɔn dɛ̀bɛ́ rǝ̀ n'ê wɛ̀rhɛ́ èta mɔ́ kùrǝ̀. 15 Nyǐ-nǝ byɛ̀bɛ́ á nǝ èta mɔ́ yǝ̀ sɛ̃́ nywɛ̀ ǹdǝ á gǝ́ n'á bùl né yé. Nyǐ yi rí gwẽ̌ yǝ̀ dɛ̃̌ yǝ̀ dɛ̃̌ twí yé. 16 Nyǐ wɔ́ kɔn rɛ́ tɛ̀bɛ́ dɛ̀bɛ́ Yi nyì-zwennǝ Zhowǝǝ yà ń byili mú rǝ̀ n'ê pyìrh èlǎsɛ̃́. 17 Ń yà ń wòwǝ̀: Dwã nɛ́ nánkwaá nɛ́ gǝ tú nǝ̀ yúwǝ́, à b'a ce à Eshirhǝ y só lyí bí gakó yó wǝ. Á byǎ bɛ́ ǹd'á bǝ̀kwá bɛ́ m'a zòm zɔ̀mà nyɛ̀bɛ́ à byili mú. À m'a ce á bɔ́bwá-dàlá bé yírhǝ́ nǝ kɔn dɛ̀bɛ́ numbyíní yírhǝ́ wàr nǝ̀ nɛ. À m'a byili á náncɛsɛ́ nɛ dàrhà wẽ́. 18 Zhǝ̀nà; rǝ̀myɛ́ yi ní, à m'a ce à Eshirhǝ y só bala bɛ́ ǹdǝ́ kana bɛ́ byɛ̀bɛ́ bǝ̀ wɔ́ à tùntùnnǝ bé mó yó wǝ, sǝ bǝ̀ m'a zɔ̀m zɔ̀mà nyɛ̀bɛ́ à byili bi mú . 19 À m'a ce wò-jààrɛ du dɛ̃̌ yi wǝ, a ce màmyaarhɛ wɛ̀rhɛ́ tɛ̃́ cɛ yó: Jal ǹdǝ́ myǐn b'a yǝ̀ nɛ́, nyɛ̀h b'a du dɛ̃̌ ǹdǝ bǝ́ban ta; 20 Nǝ̀nyɔ́nɔ́ b'a jǐrh námbyṹ; cànà y b'a jǐrh nánshɔ̃̀ ǹdǝ jal ta, fòró Cǐnnǝ mó dɛ̃ rɛ́ nánfɔ̀lɔ̀ w zɛ̃̀ rǝ yí. 21 Sǝ lò mɔ̀bɔ́ gakó ń lwǝ̀l ǹdǝ́ Cǐnnǝ mó yil ré mó mà n nǝ vwǎrh. 22 Esǝrayɛl lyì, cili-nǝ kɔn dɛ̀bɛ́ à la ába byilu mú: Nyǐ wɔ́ Nazarɛtɛ lyì bal Yezu yò wǝ́. Ámyɛ cìcì mú yě bǝ̀ Yi tó màmyaarhɛ ǹdǝ́ wò-jààrɛ tɛ̀bɛ́ ń wɛ̀rhɛ́ á sõ mó dɛnnɛ rǝ byili ába ń gǝ́ wɔ́ lò ná-dwí yilǝ. 23 Wɔ́ ámyɛ̌ nɛ bǝ̀ myìnì mu bǝ pǝ á za, á ce lyì byɛ̀bɛ́ bǝ̀ t'a tó Yi nyǝ́ né ne bǝ pǝpa mɔ dǝ̇-jɔrhɔ́ bǝ gu. Yi y'à kɔ́ rǝ̀myɛ́ rǝ cĩ́, rǝ̀ yě rǝ̀ nyí ni, 24 sǝ rǝ̀ bwìrhì mu, n du cu zúzúnú w wẽ́, bǝ̀ cu mú y'à wàr mɔ mǝ̀ la cǝ̌r n mɛ̃ mǝ̀ wẽ́ yé.. 25 Dǝvydi cìcì yà ń ń zɔ̀m ń yò n wɔ̀: À nǝ Cǐnnǝ mó ń ŋwɛ́nɛ́ à nyí ni dɛ̃ gakó; ń zhǐ à sarh nɛ mùnì ga à jàn rɛ́ bǝ̀k'a gǝ yé. 26 Rǝ̀myɛ́ ce, à wu nyɛ̀ dɛ̃́dɛ̃́; wu-nyɔ̃̀ zɔ̀mà n'ê shí à nyú wǝ; à yala nɛ́ cìcì mú myɛ b'a pyẽ̀ nǝ shǐrh nǝ̀ m'ê dɛ̃̀ kɔn Yi sõ. 27 Bǝ̀ ǹ tá ǹ la nɛ yõ̌ a mɛ̃ cùùri wẽ́ yé, ǹ tá ǹ la shɔ̀nɔ́ ǹ lyì-twǝ̌ y dɛ̀rhɛ̀ lú-bɔ̀l w yé. 28 Ǹ byili ni nyǔ mǝ̀ t'â la zhɔ̌ sɔ́má. Ǹ b'ǎ ce a nǝ wu-nyɔ̃̀ námpúm ǹ sõ. 29 Pyɛɛrɛ súlí n wɔ̀: Da-byǎ, yẽ̌-nǝ a zɔ̀m nǝ́ nàmbal Dǝvyidi yò pamparɛ̃ɛ̃. Ń cuwǝ, sǝ bǝ̀ co mo; ń lú-bɔ̀l mɔ́ gwẽ̌ ŋwɛ́nɛ́ zà zà nǝ́ dǒ sõ, 30 ń yà ń wɔ́ Yi nyì-zwennǝ; ń yà ń yě bǝ̀ Yi y'à bwǝl mo nyí rǝ wɔ̀: Ǹ cìcì nɔ̃̌ b'a jí pyɛ̀lɛ̀ rɛ́. 31 Dǝvyidi dámǎ n lwar Kristǝ bùrhù mú yò. N zɛ̃̀ n wɔ̀: Yi yǝ̀ mɔ yẽ̌ n mɛ̃ cùùri wẽ́ yé. 32 Pyɛɛrɛ kǝ́ n súlí n wɔ̀: Wɔ́ Yezu mú ńmyɛ̌ Yi bùrhì mú, sǝ nǝ́ gakó wɔ́ yò w òmyɛ́ zhǝ̀n-cínnǝ. 33 Sǝ Yi kwè mo n vò dɛ̃̌ ń jě rǝ̀ jǝ̀jĩ́ ni. Ń nɔ Eshirhǝ náàcɛ̀nɛ́ y ń Da yà ń bwǝl mo è nyí mú, n ce e só nǝ́ yó èlǎsɛ̃́. Wɔ́ èmyɛ́ tumǝ né á yírhǝ́ na, á zhã̌ j'a nyɛ̌ mɔ́. 34 Sǝ è gǝ wɔ́ Dǝvyidi cìcì mú, Yi yǝ̀ mo kwè n vò dɛ̃̌ Arǝzana w ǹdǝ́ ń yírhǝ́ yé. N jà n wɔ̀: Cǐnnǝ mó wò à Cǐnnǝ mó ne: 35 Bǝ̀ ń jòm à jǝ̀jĩ́ ni; à b'a ce ń nɔ̀ ǹ zwǝ̀ bé tɛ̃́ ǹ nèrh kùr wǝ. 36 Esǝrayɛl dwí rí lyì bí gakó mǝ̌ sǝ rǝ lwar pamparɛ̃ɛ̃ bǝ̀ Yezu mú á pǝpa dǝ̀-jɔrhɔ́ yó mó, Yi ce n jǐrh Cǐnnǝ ǹdǝ́ Kristǝ mó. 37 Bǝ̀ gǝ́ nyɛ̀ɛ̀ zɔ̀mà nɛ́ nǝ̀myɛ́, bǝ̀ wun kwẽ bǝ̀ wẽ́. Bǝ zɛ̃̀ bǝ bwǝ̀rh Pyɛɛrɛ ǹdǝ́ tùntúmǝ́ bé dwã bɛ́ bǝ wɔ̀: Da-byǎ, wɔ́ bǝ̀kɔ́n nǝ́ b'ǎ wɛ̀rhɛ́? 38 Pyɛɛrɛ zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: Pyìrhí-nǝ á wun, s'á mǝ̀dù mǝ̀dù gakó shɛ̀nɛ́ bǝ mɔ́lɛ́ mɔ nɛ̃̌ wa, Yezu Kristǝ yil ré yilǝ, mùnì Yi pǝ ába á yǝ̀-bǝlwàálɛ́ sǔbri, sǝ rǝ pǝ ába Eshirhǝ náàcɛ̀nǝ́. 39 Cǐnnǝ nǝ́ Yi rí nyí rí rǝ̀ bwǝl mó wɔ́ lyì bí byɛ̀bɛ́ gakó ń la byõ̌ mó yilǝ. Wɔ́ ámyɛ̌ ǹd'á byǎ bɛ́, ǹdǝ́ byɛ̀bɛ́ gakó bǝ̀ ŋwɛ́nɛ́ pyépyé mó myɛ yilǝ. 40 Pyɛɛrɛ zɛ̃̀ n súlí ń nǝ́ ń zɔ̀m zɔ̀mà dwã nánzhǝzhɔ̌ ń mǝ́ ń zal bǝ̀ wun ni, mùnì bǝ zwẽ nyí. Ń yà ń zhe: Lũ w kɔ̀bɔ́ lyì bí wɔ́ lwɛlɛ cìnǝ́. Wǔr-nǝ á cìn bǝ̀ wẽ́, mùnì ga á nǝ vwǎrh. 41 Byɛ̀bɛ́ gakó bǝ̀ shɛ̀nɛ́ bǝ zwẽ Pyɛɛrɛ zɔ̀mà nɛ́ mɔ́, bǝ j'a mɔ́lɛ́ bɛ nɛ̃̌ wa. Lyì bí byɛ̀bɛ́ bǝ̀ súlí byɛ̀bɛ́ bǝ̀ jɛ̀rɛ̀ bǝ zù Kristǝ dɛ̃ rɛ́ rǝ̀myɛ́ yù w mú y'à bwǝlse nunǝ mɔ̀ɔ̀rhɛ rǝ̀tɔ̀. 42 Bǝ̀ y'à zhe yǝ̀wǎl, bǝ̀ t'â kwàrh ǹdǝ́ tùntúmǝ́ bé kàrmɔ́ cilu yé; bǝ̀ zhe dwã twéé twéé ǹdǝ da-byǎ ta, bǝ̀ só dwã, bǝ̀ nyí wɔ́ rǝ̀dù; bǝ̀ y'à n'ê kɛ́ búrú w bǝ̀ tǝ̀l dwã nɛ, bǝ̀ y'à n'ê tó dwã bǝ̀ ce Ti. 43 Yi y'à n'ê tó tùntúmǝ́ bé dɛnnɛ rǝ̀ wɛ̀rhɛ́ màmyaarhɛ ǹdǝ́ wò-jààrɛ nánzhǝzhɔ̌, sǝ rǝ̀myɛ́ y'à n'ê jàr lò gakó. 44 Byɛ̀bɛ́ gakó bǝ̀ y'à zù Kristǝ mó y'à zhe nyì-dwìì ǹdǝ́ dwã; bǝ̀ y'à n'ê ce bǝ̀ kɔn gakó dwã yó. 45 Bǝ̀ y'à n'ê yè bǝ̀ cɛsɛ́ ǹdǝ́ bǝ̀ wẽ̀ ré, bǝ zɛ̃̀ bǝ tǝ̀ kɔn rɛ́ dɛ̀bɛ́ bǝ̀ nɔ mɔ́ bǝ̀ gakó ne, bǝ pǝ lò gakó kɔn rɛ́ dɛ̀bɛ́ ń zhe rǝ̀ tum mú. 46 Bǝ̀ y'à n'ê wɛ̀rhɛ́ nyí rǝ̀dú, bǝ̀ y'à n'ê gùlí dwã Yi jì y kɔ̀nɔ́ w wẽ́ dɛ̃ gakó bǝ̀ ce Yi. Bǝ̀ y'à n'ê kɛ́ búrú w bǝ̀ tǝ̀l dwã bǝ̀ sõ kǎlsɛ́ wẽ́; bǝ̀ y'à n'ê jí bǝ̀ kùjú w ǹdǝ́ wu-nyɔ̃̀; bǝ̀ bǝ zwini zhe ǹdǝ́ dwã yé. 47 Bǝ̀ y'à n'ê cèrhé Yi, sǝ lyì bí gakó y'à só be. Dɛ̃ gakó, Cǐnnǝ mó yà ń nǝ́ ń ce byɛ̀bɛ́ ń vwǎrh mɔ́ twí bǝ̀ súlí bǝ̀ gùlú w ni.